Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi svěřit se s jedním, naprosto paradoxním, pocitem. Paralelně s mým předřečníkem mluví ve Štrasburku v Evropském parlamentu Jean-Claude Junker o stavu Evropské unie.

A protože to poslouchám obojí, tak musím říct, že větší pocit schizofrenie jsem dlouho nezažil. Zatímco tady nás někdo straší globálním kapitalismem, volným trhem, naší malostí, tím, jak neobstojíme, jak se nedokážeme chránit, tak Jean-Claude Juncker mluví o budoucnosti Evropy, o její globální odpovědnosti, o Evropě práva od potravin až po obranu. A o tom, že se musíme dokázat účastnit všichni rovnocenně na globální dynamice i na tom, aby Evropa byla bezpečným právním kontinentem. Jeden mluví o minulosti a straší občany a druhý nám nabízí vizi do budoucnosti i možnost participovat na velkém globálním projektu. Myslím si, že to je to základní rozhodnutí, které nás teď v nastávajících dnech a týdnech čeká. Budeme se rozhodovat o tom, jestli se necháme strašit minulostí, svobodou a volným trhem, anebo ho využijeme k tomu, abychom v právním prostředí, v rovných možnostech pracovali všichni, stejně my jako Britové, jako Belgičani, jako Němci, jako Slováci. To si budeme muset vybrat. Děkuji vám za pozornost.