Mnoho z nás vnímá dnešní situaci z pohledu demokratizačního procesu, který u nás nastal v roce 1968. Tyto události mají své spojitosti i rozdílnosti, nicméně podstata je daná. Ukrajina je svébytná samostatná země, která si problémy uvnitř své země musí vyřešit sama bez intervence dalších. Již název Autonomní republika Krym vypovídá o určité rozdílnosti mezi situací v roce 1968 u nás a dnešním stavem Ukrajiny. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že přes určitou autonomii je Krym součástí Ukrajiny a intervence vojsk Ruska je porušením mezinárodního práva, které není zdůvodnitelné. Jedná se nejen o porušení mezinárodního práva, ale i o neoprávněný vstup vojsk Ruska na území cizího státu, tak zároveň o neomluvitelné vměšování se do záležitostí Ukrajiny.

Mezinárodní organizace i všechny demokratické státy by se měly snažit o jediné, a to je odchod ruských vojsk z Ukrajiny a tím pádem i z Krymu a návratu status quo, tedy situace, kdy lid a občané Ukrajiny rozhodují o sobě bez intervence Ruska. Protože jinak se vystavujeme situaci, která se může opakovat i v případě jiných zemí. Ukrajina má právo uspořádat demokratické volby a zvolené vedení země následně rozhodne nejen o směřování země, ale i o dalších záležitostech země. Nemluvě o situaci, kdy město Sevastopol, o které jde Rusku především, není součástí Krymu, ale podléhá přímo Ukrajině.