Článek byl převzat z Profilu doc. PhDr. Miroslav Grebeníček, CSc. - Ministerstvo obrany poškodilo památku osvoboditelů naší vlasti

V roce 2020 jsem oslovil ministra obrany Lubomíra Metnara písemnou interpelací ve věci odpovědnosti ministerstva obrany za nedostatečné a nedbalé plnění povinnosti a závazku péče o válečné hroby a památníky připomínající památku padlých za osvobození Československa. Zaznamenal jsem totiž nečinnost a rozpačité postoje ministra a ministerstva k případům hanobení památníků a neetického nakládání s nimi včetně pokusů o jejich odstraňování z veřejného prostoru. K takovému selhání ministra a ministerstva došlo zejména v případě hanebného jednání starosty a dalších zastupitelů Prahy 6, kteří usilovali zlikvidovat pietní místo a památník osvobození a odstranit sochu osvoboditele Prahy, velitele 1. ukrajinského frontu Rudé armády Ivana Stěpanoviče Koněva. Ale také v případě, kdy pirátský primátor Prahy Hřib se rozhodl natrvalo odstranit ze Staroměstské radnice pamětní desku věnovanou veliteli a vojákům 1. ukrajinského frontu Rudé armády.

Od ministra jsem zcela logicky očekával kvalifikovanou a věcnou odpověď na položené dotazy k činnosti a odpovědnosti ministerstva a k postojům ministerstva. Z odpovědi ministra, kterou jsem obdržel, však nebylo možné zjistit, ani jaké oficiální a osobní postoje zaujímá on, ani jaké postoje zaujímá jím řízené ministerstvo k případům hanobení památníků a k neetickému nakládání s nimi včetně jejich odstraňování z veřejného prostoru. Velmi pochybný pak byl s ohledem na fakta a okolnosti také způsob, jakým se ministr Metnar nepokrytě pokusil popřít odpovědnost ministerstva za plnění povinnosti a závazku péče o válečné hroby a památníky připomínající památku padlých za osvobození Československa.

Ministr Metnar mně černé na bílém drze tvrdil, že pamětní deska veliteli a rudoarmějcům 1. ukrajinského frontu umístěná Pražany v roce 1946 na Staroměstské radnici, kterou se rozhodl současný primátor Prahy Zdeněk Hřib z radnice odstranit, cituji ministrova slova: »nepřipomíná žádnou oběť, která zahynula v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci«.

Musím se tedy ptát, z čeho ministr Metnar vyvodil a na základě jakých veřejně dosud neznámých skutečností on a jeho podřízení rozhodli, že zmíněná pamětní deska byla v roce 1946 věnována jen a pouze těm velitelům a vojákům 1. ukrajinského frontu Rudé armády, kteří Pražskou operaci a bojové akce k osvobození Prahy přežili? Z čeho ministr Metnar a úředníci ministerstva usoudili, že Pražané nevěnovali tuto pamětní desku všem, tedy i těm velitelům a vojákům, kteří v Pražské operaci a také přímo na území Prahy v posledních dnech války a osvobozovacích bojů padli?

Pokud ministrovi obrany z nějakého důvodu chybí povědomí o obětech, za nichž 1. ukrajinský front Rudé armády osvobozoval severní, východní a střední Čechy a dovršil osvobození Prahy, pak to nemohu považovat jen za jeho osobní hendikep. Jde tu o exemplární doklad odborného selhání ministerstva, které řídí, a doklad nikoli jen nekompetentnosti, ale i podjatosti úředníků odboru válečných veteránů, který má odpovědnost za evidenci památníků a válečných hrobů. Z toho, jakým způsobem ministerstvo obrany vede a prezentuje prostřednictvím internetu, ale i svých úředníků a ministra Metnara evidenci válečných hrobů a pietních míst a objektů dle zákona č. 122/2004 Sb., je totiž zřejmé, jak jsem byl upozorněn všímavými občany, že jeho přístup je dvojí.