Patřím k těm, kdo od dětství obdivují rozmanitý a divukrásný svět přírody. Kolik pozoruhodných živých tvorů a rostlin, kolik barev, vůní a zvuků v sobě skrývá!

Připouštím ovšem, že teprve poté, co mne zasáhla slova jistého Richarda Máchy, objevuji a prožívám tuto krásu a život vůbec mnohem intenzivněji.

Richard Mácha se narodil 6. září 1913 v Klenčí pod Čerchovem, ale mládí prožil v Mikulově, tedy v blízkosti Pavlovských vrchů. V Mikulově poznal i Stanislava Živného, který se mu stal věrným kamarádem od dětských let. Spojovala je nejen láska k přírodě, ke sportu a turistice, ale i zájem o levicové myšlenky. Většina komunistické a sociálně demokratické mládeže v Mikulově byla německé národnosti, ale vcelku ochotně přijali mezi sebe i dva nerozlučné přátele české národnosti.

Levicové smýšlení neopustilo Richarda Máchu ani při studiu právnické fakulty v Brně, kde se pak od roku 1939 ubytoval v Plotní ulici. Byl zaměstnán v pojišťovně naproti brněnského nádraží v právním oddělení.

„Já pocházím z chudých poměrů a mám jasné třídní uvědomění,“ napsal o tom Mácha v motáku ze dne 28. ledna 1944, „moje místo bylo a je po boku nemajetných pracujících. Když jsem se stal doktorem, mnozí si mysleli, že tím zapadnu do horních deseti tisíc. A podle toho se mnou jednali. Docházelo tím k nedorozumění. K těm horním jsem nechtěl a ti druzí mi zprvu nedůvěřovali, až později mi porozuměli a pak mne teprve práce těšila.“