Současná vládní koalice připomíná rok před koncem svého vládnutí víc než co jiného rozhádanou partu, ve které namísto důsledného zastávání zájmů republiky a občanů každá skupinka nebo dokonce i jednotlivec prosazují své soukromé, často otevřeně zištné cíle. A to v široké škále od tupějších kariéristů přes lokaje podlézající tu eurobyrokratům, tu NATO a Washingtonu až třeba po aktivisty a příznivce sudetoněmeckého landsmanšaftu.

Ne, nechci nikoho mistrovat, chci jen připomenout tezi, že první povinností každého ústavního činitele je hájit na mezinárodním poli zájmy lidu země, jejímž je představitelem. A také usilovat o to, aby v Evropě panoval klid a rodily se nové hodnoty života v humanismu, bez poručníkování Spojených států, Bruselu, bez poručníkování bavorského ministerského předsedy a jeho sudetoněmeckých krajanů.

Od rozpadu východního bloku se totiž Západu podařilo nahromadit tolik lží, že by k jejich podrobnějšímu výčtu zdaleka nestačil rozsah jednoho článku. Zásluhou těchto podlých lží bylo pošlapáno mezinárodní právo, vedeny agresivní války a pustošeny mnohé země. V důsledku toho se politika stává stále bezmocnější a o světě rozhodují stále více ti, kdo řídí nadnárodní ekonomické korporace a určují toky peněz. Například Madeleine Albrightová už před lety prohlásila, že je prý nespravedlivé, aby Rusko disponovalo tak rozsáhlými zdroji nerostného bohatství. A Spojené státy a Severoatlantická aliance dělají vše pro to, aby tuto údajnou nespravedlnost odstranily.