Grebeníček: Stále tu převládá politika, v níž dominuje konfrontace, skandály a zpolitizovaná státní správa

Vážený pane předsedající, dámy a pánové, není to tak dávno, co budoucí Sobotkova vláda adoptovala státní rozpočet Rusnokovy vlády, jenže jen mírnou korekcí návrhu, který připravili lidé kolem exministra Kalouska. Stalo se to údajně proto, že nebyl čas ani politické podmínky tento rozpočet zásadně přepracovat.

A navíc prý hrozilo rozpočtové provizorium. Nedělám si tedy o dalším vývoji České republiky velké iluze. Mimo jiné i proto, že zde stále ještě převládá politika, v níž dominuje konfrontace, skandály, zpolitizovaná státní správa a nekompetentnost vládnutí. Češi, Moravané a Slezané mnohdy nevědí, co si se svým státem počít. V nefunkčním státě, kterým vlastní občané v podstatě pohrdají a který nejrůznější mafiáni okrádají, vyznívají pak zcela jalově nejen všechny polemiky o národních zájmech či o pozici naší republiky v Evropě, ale i debaty o její minulosti.

Když tedy některé politické i nepolitické subjekty v poslední době zdůrazňují, že jejich hlavním cílem je vytvořit fungující stát, tak jim docela dobře rozumím.

Nebylo by ovšem nic horšího, než narychlo přijmout nějaký právní paskvil, jako je ten právě projednávaný o státní službě.

Dámy a pánové, pokud bychom dnes jednali o dobře připraveném a odbornou veřejností i všemi zainteresovanými partnery prodiskutovaném návrhu zákona, bylo by naše rozhodování snadné. Tak tomu ale bohužel není. Podle důvodové zprávy předkládaného návrhu navrhovatelé prý sledují otevření parlamentní debaty o obsahu platného služebního zákona, dosažení politické shody o jeho změnách a umožnění nabytí plné účinnosti služebního zákona v co nejkratším čase. Podle stanoviska vlády k tomuto návrhu jde ale o předlohu špatnou, která se místy dostává do rozporu s platnou ústavou a která navíc není připravena tak, aby byla realizována v souladu s platným legislativním rámcem.

Chápu, že Evropská unie při zkušenostech s korupcí a politickým zneužíváním státní správy v České republice naléhá na urychlené přijetí zákona o státní službě. Dnes ale jsme v situaci, kdy kvalitní předloha na stole není a mimořádná schůze byla svolána ne proto, že si to žádá zájem republiky. Mimořádná schůze byla svolána ne abychom prospěli republice, ale abychom si cosi narychlo, bez řádné přípravy projednali proto, že to chce a potřebuje nově vznikající vláda, s politickým, či podivným důvodem, že si to u ní objednal prezident výměnou za souhlas se jmenováním jednoho z koaličních ministrů.

Takže údajné odpolitizování státní správy by mělo vlastně začít přímo politickým obchodem ve stylu "já vám něco dám, když mi přijmete zákon, jedno jaké kvality, ale co nejrychleji". To rozhodně nemohu považovat za odpovědný nástup vládní koalice. Spíše to připomíná snahu navázat na styl, který tu předváděli jejich předchůdci a který skončil takzvaným restitučním paskvilem a trafikantskou aférou.

Jistě jde o nově se formující vládní uskupení, o novou vládu. Ale kdybych adoptoval či toleroval tento účelový nedodělek a ignoroval handl, kterým se nám dostává na stůl, předjímalo by to mnohé další. Má dnešní tolerance by mohla zavdávat předkladatelům důvod se domnívat, že tento starý styl je nadále možný a vhodný i pro jejich vládnutí.

Odmítám žít ve státě - cituji právě v této souvislosti Andreje Babiše - kde nějací veksláci a pumpaři řídí stát a kradou daně. Do veřejné správy jdu kvůli tomu, že stát je v úplném rozkladu a že ho nikdo neřídí. Politici se proměnili na organizovaný zločin a země funguje setrvačností. Kdybych měl dnes porovnat Františka Mrázka s některými našimi politiky, tak to byl ještě slušný člověk. (Hlasité zasmání z levé strany.)

I Andrej Babiš považuje projednávaný zákon o státní službě za účelový paskvil. Prezident prý řekl, že po něm nebude chtít negativní lustrační osvědčení, když Sněmovna zákon v prvním čtení, jak jste to tady mnozí připomínali, schválí. Ale děje se to i proto - cituji opět Andreje Babiše - že ANO řeklo, že bez Babiše do vlády nepůjde. A pak bylo na výběr, že bude vláda se mnou, anebo nebude. K tomu pak kategoricky dodal:

Za prvé žádné lustrační osvědčení nepotřebuji.

Za druhé lustrační zákon měl být dávno zrušen. (Zabušení do lavic zprava.)

Tak tomu rozumím. Tak tomu rozumím. Tomu rozumím, to je přímočaré a svým způsobem i poctivé. Zrušme lustrační zákon, který odporuje mezinárodním úmluvám o lidských právech a Ústavě České republiky. Tam není třeba složitých procedur. Netřeba zástupných manévrů a předkládání legislativních paskvilů.

V případě zrušení lustračního zákona stačí jednoduše rozhodnout, že norma, která na principu kolektivní viny a bez důkazů lidi diskriminuje, denoncuje a skandalizuje, se ruší. A všichni, jak jsme zde, neobcházejme kolem horké kaše, ale nalijme občanům, dámy a pánové, čistého vína.

V uplynulých dnech jistý člen lidové reprezentace, či lidovecké, jestli chcete, s exkluzivním přístupem ke zdrojům někdejší státní bezpečnosti, nevyloučil možnost pozitivní lustrace svého koaličního kolegy z hnutí ANO. Vy dnes ovšem chcete podle přání prezidenta republiky udělat úhybný manévr, aby oba vedle sebe a spolu zasedli v jedné vládě. A tímto postupem chcete dál pokračovat v nedemokratickém stylu vládnutí, v rozdělování lidí na vyvolené, pro které se i zákony dají obracet naruby, a na ty druhé, s kterými budete podle potřeby nakládat jako s kusem hadru.

Dámy a pánové, nutně si kladu otázku, jakým nebezpečím pro současný stát může být například člověk, který před půl stoletím, ale třeba i před čtvrt stoletím, podepsal závazek, že bude chránit ekonomické zájmy Československé republiky a že oznámí po návratu ze služební cesty pokusy zahraničních služeb získat jej pro poškození hospodářských zájmů republiky. V čem je takový člověk horší oproti různým Koženým, kteří připravili stát svým politickým nebo ekonomickým postupem, případně sprostým protistátním lobbismem a korupcí o desítky či stovky miliard korun.

Mladší snad nevědí, ale je tu dost těch, kteří to vědí a nemohou popřít, od počátku silná politizace státní správy a její propojování s Občanskou demokratickou stranou nebyla náhodná. Šlo o cílenou politiku. Podobně pro jistého lidoveckého premianta byla jeho vlastní politická strana podle jeho vlastních slov pouhou personální agenturou, jejímž prostřednictvím lidovci všude dosazovali své lidi.

Když personální agentura začala být příliš profláknutou, založil si jinou. Výsledkem je bezbřehá korupce, rozdávání trafik a postupná degradace státní správy do role servisní organizace stran u moci a jejich kmotrů a klientů. Namísto toho se vyráběly zástupné kampaně, hlásala fiktivní rizika. Ti, kdo o tom rozhodovali, se s tím ostatně ani netajili. Je známou věcí, že od počátku předsedovi vlády Václavu Klausovi a ministru vnitra Janu Rumlovi byly samotné lustrační zákony takřka k smíchu. Oba se jimi navenek zaštiťovali ku prospěchu své strany v politickém boji, oba pak ale ve svých vlastních funkcích naopak lustrované odborníky zaměstnávali, využívali a pověřovali je významnými funkcemi nebo prací na mimořádně důležitých pozicích týkajících se ekonomické i vnitřní a vnější bezpečnosti státu. Zlé jazyky ovšem tvrdí, že odborníci vydíraní lustračním zákonem se svým politickým patronům museli odvděčit za ochranu tím, že mlčeli k politickému a kriminálnímu tunelování našeho státu. Václav Havel, jak je vám jistě známo, odmítal lustrační zákony podepsat, když zjistil, že dosahují i na jeho nejbližší spolupracovníky a přátele. Tehdy také začal mluvit o lidských tragédiích, které tyto právní paskvily způsobují. Byli nebezpečím pro stát a kupónové akcionáře přátelé premiéra Klause Dušan Tříska a Ivan Kočárník? Nesporně ano. Ale ne pro nějaký záznam v nějakém registru. Je rizikem, jak to mnozí naznačují, podnikatel Andrej Babiš? Možná ano, možná ne, ale s žádným záznamem v nějakých starých registrech to nesouvisí. Nejmenším rizikem pro stát a peněženky občanů totiž podle dosud uplatňovaných lustračních norem byl zřejmě Viktor Kožený, protože ten se k ochraně zájmů republiky nikdy nikomu nezavázal.

Dámy a pánové, jestliže si dnes prezident republiky dělá legraci z nově jmenovaného předsedy vlády a ukládá mu legislativní úkol, který je třeba splnit do rána a nejlépe už včera, rozumím tomu. Je to ze strany Hradu mimořádně vtipné připomenutí toho, že je to právě předseda sociální demokracie a jeho strana, kdo mají z minulosti máslo na hlavě. Prezident republiky svými požadavky de facto jen naznačuje, že to byli i sociální demokraté, kdo v minulosti měl možnost skoncovat s politizací státní správy. Připomíná, že to byli i sociální demokraté, kdo měl možnost jak zrušit protiústavní lustrace, tak také přijmout kvalitní služební zákon. Ani jedno, ani druhé dobrovolně a z vlastního odpovědného rozhodnutí neudělali. Obému se vyhnuli. Nyní předkládaný návrh o cestě k odpovědnosti ale opět nesvědčí. Jak kvalitou zpracování, tak i způsobem předložení jde o docela obyčejný účelový handl. Poslanecká sněmovna je dnes opět manévrovaná do rozhodování o trafikách a zájmu vládních trafik namísto respektu k Ústavě a ke skutečným potřebám občanů, namísto snahy o skutečné zkvalitnění státní správy a odstranění klientelismu - opět jen účelový mezikrok. Troufám si s plnou odpovědností říci, že nevidím sebemenší důvod tuto maškarádu tolerovat, nebo ji dokonce podporovat.

Ano, patřím k těm, kteří podepsali návrhy iniciované uskupením s názvem Rekonstrukce státu včetně přijetí služebního zákona. Neměl jsem s tím žádné problémy, neboť zmíněné návrhy jsou součástí volebního programu Komunistické strany Čech a Moravy. Co mne ovšem vadí, je skutečnost, že máme posuzovat něco, co rozhodně nelze nazvat legislativním fešákem. Ano, existuje zde něco, co jsme si zvykli nazývat zpětvzetím a dopracováním posuzované předlohy. Takový krok předkladatelů zatím ne příliš kvalitního služebního zákona bych pochopitelně přivítal.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)