Grygar (Svobodní): Zrušení možnosti založit s.r.o. se základním kapitálem od 1 Kč je třeba odmítnout

20.02.2015 22:22

V posledních dnech se v médiích[1] objevují informace o úvahách Ministerstva spravedlnosti, podle nichž by se mohla formou novely zákona o obchodních korporacích (účinného teprve od 1. 1. 2014) zrušit možnost založit společnost s ručením omezeným se základním kapitálem již od 1 Kč.

Grygar (Svobodní): Zrušení možnosti založit s.r.o. se základním kapitálem od 1 Kč je třeba odmítnout
Foto: Hans Štembera
Popisek: Logo Strany svobodných občanů

Zákon o obchodních korporacích (ZOK) nyní umožňuje, aby byla s.r.o., coby kapitálová obchodní společnost založena i jediným zakladatelem (§ 11, odst. 1 ZOKu), přičemž minimální vklad každého zakladatele musí činit alespoň 1 Kč (§ 142, odst. 1 ZOKu). Přestože minimální výše základního kapitálu u s.r.o. není výslovně upravena, lze dovodit, že činí právě zmiňovanou 1 Kč u jednočlenné s.r.o., jelikož základní kapitál představuje souhrn všech vkladů  (§ 30 ZOKu). Právě to by se však mohlo změnit a v souvislosti s tím se objevují i spekulace o navrácení minimálního základního kapitálu s.r.o. ve výši 200 000 Kč, jako tomu bylo u obchodního zákoníku.

Odstranění možnosti založit s.r.o. se základním kapitálem již od 1 Kč by však bylo jen stěží odůvodnitelné, vedlo by ke zvýšení nákladů spojených se zřizováním společnosti a tedy i ke ztížení podnikání v České republice. Ve svém důsledku by pak způsobilo podstatné snížení „konkurenceschopnosti“ českého korporátního práva ve srovnání s tím zahraničním. Svobodní zastávají názor, že pokud určité jednání soukromoprávního subjektu nezasahuje negativně do práv druhých, neměl by stát tomuto jednání bránit. To v zásadě platí i pro určení výše základního kapitálu s.r.o., které by mělo být svobodným rozhodnutím zakladatelů, popř. samotné s.r.o. (v případě změny základního kapitálu) bez faktického omezení  v podobě jeho minimální či maximální výše.

K navýšení minimálního vkladu (a tedy i minimálního základního kapitálu) ze současné 1 Kč neexistuje žádný racionální důvod a jednalo by se jen o další byrokratickou překážku při podnikání.  Tvrzení, že zrušení možnosti založit s.r.o. se základním kapitálem od 1 Kč a navýšení minimálního základního kapitálu je nezbytné především z důvodu větší ochrany věřitelů, je mylné. Je sice pravdou, že základní kapitál může mít v některých případech garanční funkci, na druhou stranu však ani vysoký základní kapitál uvedený v obchodním rejstříku automaticky neznamená, že s.r.o. má tyto prostředky skutečně k dispozici. V odborné literatuře se správně upozorňuje, že v tomto případě „existence základního kapitálu v určité výši neznamená žádnou povinnost mít majetek v minimálně téže výši … Ani existence základního kapitálu ve výši desítek či stovek milionů, či dokonce miliard Kč nedává věřitelům žádnou reálnou garanci … Základní kapitál představuje neodůvodněné byrokratické omezení … nemající žádnou oporu v realitě.“[2]

Co se pak týče ručení společníků s.r.o., tak ti ručí za dluhy společnosti jen do výše, v jaké nesplnili svou vkladovou povinnost podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku k okamžiku, kdy byli vyzváni k plnění. Jinými slovy – i pokud by došlo k tomu, že by musela mít s.r.o. základní kapitál alespoň 200 000 Kč, tak v případě, že by byly vklady plně splaceny a rovněž by tato skutečnost byla zapsána do obchodního rejstříku, ručení společníků ve smyslu § 132 ZOKu zaniká (je časově omezena). Garanční funkce základního kapitálu je tedy opět minimální.

Podobné úvahy lze považovat za nepromyšlené i s ohledem na tzv. usazovací svobodu v rámci EU, která se vztahuje i na obchodní společnosti se sídlem v EU (státní občanství společníků přitom není podstatné).[3] Možnost založit (obdobu) s.r.o. se symbolickým základním kapitálem najdeme navíc v celé řadě dalších zemí. K této možnosti v minulosti přistoupilo například i Německo, jelikož tam došlo jen od roku 2003 ke vzniku zhruba 30 000[4] obchodních společností, které sice podnikaly pouze na území Německa, ale měly právní formu (nejen) co do výše základního kapitálu liberálnější anglické Private Limited Company. Liberalizace v podobě umožnění založit v České republice s.r.o. se základním kapitálem již od 1 Kč byla jen důsledkem liberalizace této úpravy v zahraničních právních řádech. Bylo by naprosto nelogické se nyní vydávat opačnou cestou.

Dodejme, že jen za minulý rok mělo téměř 70 % nově vzniklých společností s ručením omezeným základní kapitál nižší než 200 000 Kč. Těch, které vznikly se základním kapitálem 1 Kč, pak bylo přes 1 800.[5] Buďme za to rádi a nezvyšujme náklady spojené se zřizováním s.r.o. Společnost s ručením omezeným navíc může být založena např. i za účelem správy vlastního majetku či jiným nepodnikatelským účelům. Obzvláště zde by bylo zrušení možnosti založit s.r.o. se základním kapitálem 1 Kč nevhodné.

Přestože zákon o obchodních korporacích obsahuje celou řadu legislativních chyb, značných interpretačních nejasností a v pár ohledech podnikání oproti předchozímu stavu komplikuje, celkově se jedná o krok vpřed k liberálnějšímu a konkurenceschopnějšímu korporátnímu právu v České republice. Byla by chyba ho případným zrušením možnosti založit s.r.o. se základním kapitálem 1 Kč „ničit“. V centru zájmu musí stát vždy tvořivý podnikatel, ne politik či úředník vymýšlející nezdůvodněná byrokratická omezení.

Tomáš Grygar, místopředseda Svobodných v Olomouckém kraji


[1] např. http://www.novinky.cz/finance/358917-stat-chce-zarazit-zakladani-firem-s-jednou-korunou.html pozn. Ministerstvo spravedlnosti následně vyvrátilo, že by se na této změně aktuálně pracovalo a zdůraznilo, že k této změně „v budoucnu dojít nemusí“. Prosazení těchto úvah však pochopitelně nelze vyloučit.

[2] DVOŘÁK, T. Společnost s ručením omezeným – vědecká monografie, Praha: Wolters Kluwer, 2014, str. 529-530.

[3] Srov. C-221/89 Factortame.

[4] POKORNÁ, J. In LASÁK, J., POKORNÁ, J., ČÁP, Z., DOLEŽIL, T. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Díl 1. Wolters Kluwer, 2014, str. 862.

[5] http://www.bisnode.cz/tiskove-zpravy/firem-s-minimalnim-zakladnim-kapitalem-rychle-pribyva/

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Svobodni.cz

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Koudelka (Trikolora): Tajemství Michaila Gorbačova

16:14 Koudelka (Trikolora): Tajemství Michaila Gorbačova

Recenze knihy Jánose Zolcera. Nakladatelství Slovart Praha 2023, ISBN 978-80-276-0579-8, 408 stran.