Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych ve stručnosti představil poslední zprávu o inflaci, která obsahuje popis uplynulého hospodářského vývoje, ale také prognózu na následující období a z ní plynoucí závěry pro měnovou politiku České národní banky.
Růst české ekonomiky v průběhu loňského roku postupně zrychloval a ve čtvrtém čtvrtletí dosáhl podle předběžných odhadů statistiků hodnoty 5,1 % v reálném vyjádření růstu hrubého domácího produktu, celoročně pak ten odhad uvádí číslo 4,5 %. Tento velmi úspěšný růst v kontextu evropského, ale i světového vývoje byl tažen zejména spotřebními výdaji domácností a investicemi firem. Dařilo se většině odvětví národního hospodářství, především pak průmyslu, ale i odvětvím ve službách.
Podle naší aktuální prognózy růst české ekonomiky v letošním roce a v příštím roce mírně zpomalí, nicméně i nadále bude přesahovat 3 %. Ekonomiku budou nadále podporovat rostoucí zahraniční poptávka, robustní spotřeba českých domácností a celkově silná domácí investiční aktivita.
Zvyšující se poptávka po práci se při stále viditelnějším nedostatku volné pracovní síly projeví v pokračujícím rychlém růstu mezd.
Inflace se v závěru loňského roku nacházela v horní polovině tolerančního pásma inflačního cíle České národní banky s postupně klesající tendencí. Tento pokles pokračoval i v lednu letošního roku, kdy jsme dosáhli úrovně 2,2 % meziročního růstu inflace. Celkové inflační tlaky nicméně zůstávají poměrně silné, přičemž odrážejí zejména zrychlující mzdovou dynamiku v podmínkách silného ekonomického růstu.
Domácí inflační tlaky se podle našich předpokladů ještě krátkodobě zvýší v návaznosti na již zmíněnou napjatou situaci na trhu práce. Následně budou postupně zmírňovat také s přispěním stabilizačního působení měnové politiky České národní banky.
Zesilující protiinflační působení dovozních cen bude v letošním roce odrážet zejména zpevňující kurs české koruny. Současně také plně odezní jednorázové vlivy, které zvyšovaly inflaci v minulém roce. Očekáváme proto, že inflace v závěru roku se začne snižovat a na horizontu měnové politiky, tedy někdy v polovině roku 2019, by se měla pohybovat těsně pod naším inflačním cílem, to je pod 2 %.
Pokud jde o růst domácích tržních úrokových sazeb, s naší prognózou je v souladu to, že v letošním i v příštím roce tyto sazby dále mírně porostou a to by také mělo přispět právě k návratu inflace zpět na úroveň našeho cíle.
Podle naší prognózy kurz koruny vůči euru dále zpevní. Bude to zejména vlivem zvyšování úrokového diferenciálu vůči eurozóně a také velmi uvolněné pokračující měnové politice ze strany Evropské centrální banky, která pokračuje v nákupu aktiv v rozsahu 30 miliard eur měsíčně a měla by tak činit až do konce měsíce září.
Ve směru posílení kurzu naší měny bude působit i pokračující reálná konvergence čili přibližování české ekonomiky k zemím eurozóny, která je spojena i s rostoucí produktivitou práce.
Počínaje touto prognózou, kterou jsme schválili na našem únorovém zasedání, se ČNB asi jako jedna snad zcela osamocená, možná jedna z mála na světě, vrátila ke zveřejňování číselné předpovědi kurzu koruny vůči euru. Tato předpověď má za úkol poskytnout určité vodítko ohledně budoucího nastavení naší měnové politiky. Ale stejně jako v případě úrokových sazeb, pokud jde o jejich prognózu, není to ani závazek ČNB ani preferovaná či žádoucí úroveň, kterou bychom takto vyhlašovali. Je to modelový propočet, který zapadá konzistentně do našeho makroekonomického modelu a od něj se odvíjejícího uvažování o měnové politice.
Bankovní rada na svém únorovém měnovém zasedání, jak už jsem zmínil, vyhodnotila rizika prognózy pokud jde o inflaci na horizontu měnové politiky, čili někdy v polovině příštího roku, jako vyrovnaná. Současně konstatovala, že existují dvě obousměrné nejistoty této prognózy. První z nich se týká síly aktuálních a budoucích domácích inflačních tlaků, jinými slovy to, jak silný bude tlak z domácí rostoucí ekonomiky, poptávky po pracovní síle, nárůst cen včetně mezd a na druhé straně otázka vývoje měnového kurzu, kdy samozřejmě posilování měnového kurzu vede k zeslabování těch i domácích inflačních tlaků přes klesající ceny dovozu.
Na závěr našeho jednání bankovní rada jednomyslně rozhodla zvýšit dvoutýdenní reposazbu o 25 bazických bodů na stávajících 0,75 %. Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost. A jsem připraven na vaše případné dotazy.
Psali jsme:
autor: PV
