Co se za tu dobu změnilo? Objektivně: díky změnám v jednacím řádu je Sněmovna pracovitější, už jen podle počtu jednacích dnů, který je historicky nejvyšší. A podařilo se jednání trochu více kultivovat, poslanci se méně hádají.
Ale začněme od začátku: předsedou Poslanecké sněmovny jsem byl zvolen na konci roku 2013. Byla to pro mě nesmírná čest, tím spíš, že jsem se tehdy stal dosud nejmladším předsedou Sněmovny v její novodobé historii. Byl to pro mě velký závazek i výzva. Měl jsem štěstí, že řadu zkušeností jsem mohl nasbírat z předchozího volebního období, kdy jsem byl místopředsedou dolní komory.
Sněmovna je u části veřejnosti ne příliš lichotivě vnímána jako místo, kde se příliš moc politici hádají. Spory však nejsou ničím překvapivým. Podle citátu prezidenta Masaryka je demokracie diskuzí. A právě parlament je pro tuto diskuzi mezi vládní koalicí a opozicí ideální arénou. Tyto vyhrocené slovní přestřelky jsou ve skutečnosti důkazem, že demokracie funguje. Důležité je najít kompromis. A to je to, čeho si vážím na současné Sněmovně. Kompromis se daří nacházet v mnohem větší míře než dříve. Fungují takzvaná opoziční okénka. Naopak Sněmovna jen zřídkakdy musí čelit obstrukcím, které by trvaly do ranních hodin. Dříve byla jednání Sněmovny zablokována na celé týdny, protože se nedokázala shodnout na příslušných zákonech. To se nyní už téměř neděje. Vládě i jednotlivým poslancům to dává větší prostor pro to, aby se prosadilo více zákonů.
Jako předseda Sněmovny se zasazuji od začátku o změnu kultury jednání. V určitém ohledu se to podařilo i díky novému jednacímu řádu. To přispělo i k prosazení řady vládních návrhů, které umožnily vládě efektivně vládnout.
Mým cílem bylo Sněmovnu co nejvíce otevřít veřejnosti a pozvat ji, aby se na dění ve Sněmovně co nejvíce podílela. Proto jsem k nám zval sportovce, děti, starosty, herce, hendikepované, ale i seniory a vůbec širokou veřejnost. Sněmovna poskytla své prostory pro řadu dobročinných akcí, například pro dva ročníky dětské soutěže Srdce s láskou darované, pro spoustu seminářů a konferencí. Jsem rád, že ve dnech, kdy Sněmovna nezasedá, prochází jejími chodbami v doprovodu pracovníků infocentra jedna návštěva za druhou. Podstatně se také zprůhlednil a otevřel program parlamentních stáží pro české i zahraniční studenty.
Předseda Sněmovny je třetí nejvyšší ústavní funkcí, je tak neoddělitelně spojená i s řadou ceremonií, jejímž cílem je připomínat naši historii. Věřím, že se i to dařilo, máme být právem na co hrdí. Spolupracoval jsem v tomto směru s legionáři, vojenskými veterány, historiky, Akademií věd.
Podle mého názoru se podařilo posunout na mnohem vyšší úroveň i takzvanou parlamentní diplomacii. Kontakty se zahraničními partnery byly volené tak, aby především přinášely České republice ekonomický prospěch. Setkával jsem se se svými protějšky, mnohdy i osobními přáteli ze zemí Evropské unie.
Průvodcem mojí funkcí mi byli sami občané, kteří mi po celé funkční období poskytovali cennou zpětnou vazbu během pravidelných výjezdů do krajů. Přiznám se, setkávání s občany pro mě bylo vždy tou nejpříjemnější součástí výkonu mé funkce. Jsem vděčný, že mi často říkali i nepříjemné věci, protože jen díky této kritice se dalo něco zlepšovat.
Věřím, že svému nástupci odevzdám lepší Sněmovnu a že jsem svou misi z velké části splnil.
Jan Hamáček
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
