Děkuji.

Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, na začátek musím říci, že jsem velmi překvapen, že projednáváme teď tento návrh zákona, protože mám v dobré paměti ještě koaliční smlouvu. V té koaliční smlouvě bylo jasně napsáno, že strany koalice znovu posoudí otázku optimalizace vojenských újezdů. Přiznám se, že jsem nezaznamenal žádnou koaliční snahu vedenou Ministerstvem obrany o nové posouzení. A pokud to nové posouzení proběhlo pouze v rámci Ministerstva obrany, tak to pokládám za nedostatečné. Tudíž jakkoliv to asi není argument pro kolegy z opozice, tak minimálně pro kolegy z koalice by ten argument býti měl, že to, co je podepsáno, by se mělo dodržovat. To je první a podle mého názoru docela zásadní argument.

Nyní prosím věcně k tomu návrhu zákona. Pan zpravodaj to tady podle mne velmi dobře řekl. Jedná se o napravení křivd, upravení hranic některých vojenských újezdů a k tomu je připojen návrh na zrušení vojenského újezdu Brdy. A to je právě ten problém. Já nemám vůbec nic proti tomu, co navrhuje Ministerstvo obrany ve vztahu k ostatním vojenským újezdům, a plně podporuji argumenty, které tady zazněly, že je potřeba napravit křivdy, je potřeba dát více než dvěma tisícům občanů, kteří žijí v těchto vojenských újezdech právo na to, aby si volili své zástupce. S tím já nemám sebemenší problém.

S čím problém mám, a to problém zásadní, je zrušení vojenského újezdu Brdy. Proto pokládám za velmi nešťastné, že Ministerstvo obrany nestáhlo ten zákon, který vlastně ani nepředložila tato vláda, předložila ho tehdy vláda pana premiéra Rusnoka. A je nešťastné, že ministerstvo nestáhlo ten zákon tak jako jiné zákony v resortu Ministerstva obrany a nepokusilo se ty dvě věci oddělit. Pak by ta legislativní cesta tohoto zákona byla mnohem snazší a nehrozilo by to, že osud obyvatel v ostatních vojenských újezdech bude ovlivňován obavami o osud vojenského újezdu Brdy, a současně by tedy nehrozilo, že ti, kteří nesouhlasí se zrušením vojenského újezdu Brdy, budou přesvědčováni argumenty, které budou používat právě osud těch dvou tisíc obyvatel, kteří žijí v jiných vojenských újezdech.

Tudíž pokládám to za nešťastné, nicméně je to tak a musíme se s tím nějak vypořádat. A já tedy od této chvíle již nebudu mluvit k ostatním vojenským újezdům, ale pouze k otázce vojenského újezdu Brdy. Z mého pohledu je tam několik zásadních problémů. První problém je z hlediska zásadního sporu mezi krajem Středočeským a krajem Plzeňským, které jsou oba dva dotčeny případným zrušením vojenského újezdu Brdy, protože se to týká jejich území a dělby případného území zrušeného vojenského újezdu Brdy mezi tyto dva kraje. Zatímco kraj Plzeňský toto podporuje, kraj Středočeský zásadně nesouhlasí. To samé se týká stanovisek i jednotlivých obcí. Měl jsem osobně možnost mluvit s celou řadou starostů ze Středočeského kraje z regionu Podbrdska, kteří vyjadřují svůj zásadní nesouhlas se zrušením vojenského újezdu Brdy, a používají pro to celou řadu argumentů. Pan ministr určitě ty argumenty zná, protože se jednání s těmito starosty účastnil. A já nepokládám za šťastné, že zde hlasujeme o takto závažné věci, která se dotkne života dvou krajů České republiky bez toho, abychom měli shodu s volenými zastupiteli v těchto dvou krajích na tom, jaký způsob řešení chceme zvolit. To je první problém.

Druhý problém je ekonomický. Je nám tady argumentováno, že celá tato záležitost ušetří Armádě České republiky nějakých 170 milionů korun, konkrétně zrušením újezdu Brdy se jedná o milionů sedmdesát. To je sice krásná úspora v přes 40 miliard korun čítajícím rozpočtu Ministerstva obrany, ale sami vidíte 70 milionů proti 42 miliardám, tak to není úplně zásadní úspora. Docela se divím tomu úsilí, které je za snahou zrušit vojenský újezd Brdy, a doufám, že jednou přijdeme na to, co je tou hnací silou snah o zrušení vojenského újezdu Brdy, protože ekonomické úspory v tomto případě podle mého názoru nejsou natolik zásadní, aby ospravedlnily takovouto urputnou snahu o zrušení brdského újezdu. A to jsou jenom ty ušetřené náklady.

Já se ptám a bohužel zatím mi nikdo nebyl schopen odpovědět, jaké jsou další náklady, které vzniknou v důsledku zrušení vojenského újezdu Brdy. Pan ministr mluvil o tom, že újezd Brdy je určen pro výcvik dělostřelectva. To je pravda, historicky tam cvičilo československé a české dělostřelectvo. Ten újezd začal svoji roli plnit už za první republiky. Já se tedy ptám, kde budou dělostřelci cvičit. Bylo mi řečeno, že v jiných vojenských újezdech, což ale také nebude zadarmo, protože ta děla - připomínám, že 13. dělostřelecký pluk je vyzbrojen samohybnými kanonovými houfnicemi typu Dana, což není žádný drobeček, a takovéto vozidlo, pokud se bude přesunovat například na Doupov, tak bude určitě řidiči na silnici I/6 nadšeně vítáno, zejména v tom případě, pokud to bude celá kolona. A už se nebavím o nákladech na transport, na pohonné hmoty atd., ale to taky něco bude stát.

Další ekonomický aspekt je, co bude s posádkou v Jincích. Rád věřím panu ministrovi, že Jinců se ta věc nedotkne. Problém je, pane ministře, že já jsem takováto ujištění slyšel už asi od sedmi ministrů obrany a vždycky se to týkalo nějaké posádky, kde bylo tvrzeno těm místním "Nebojte se, vás se to vůbec nedotkne, my s vámi počítáme." jenom proto, aby přišel jiný ministr a řekl "Armáda nemá peníze, posádku zrušíme.". Konec konců když se stěhovali dělostřelci z Pardubic, tak tím hlavním argumentem bylo "Vy v těch Pardubicích nemáte kde střílet. Pošleme vás do Jinců, tam je dělostřelecká střelnice, za 300 milionů se tam zrekonstruovala kasárna, tak tam celý ten útvar dělostřelecký bude působit a to je to místo, kde by měli být dělostřelci.".

Nyní se říká, že se střílet v Brdech nebude, přestěhujeme dělostřelce na Doupov. Já si prostě kladu otázku, jak dlouho vydrží posádka v Jincích a co to bude znamenat pro region, který na tom z hlediska zaměstnanosti není vůbec dobře. Navíc ti lidé - jak vojáci, tak civilní zaměstnanci - tam mají nějaké svoje zázemí, mají tam nějaké vazby. Pokládám to za velmi nebezpečné.

Otázka taky zní ve využitelnosti vojenského újezdu Brdy. Doufám, že nebudu teď prozrazovat nic tajného, protože jsem získal analýzu z Ministerstva obrany po dlouhých intervencích, protože jsem se pídil po tom, jak Ministerstvo obrany došlo k tomu, že tedy zruší zrovna vojenský újezd Brdy. Tam je jedna taková tabulka, ze které nebudu citovat přesně, abych se něčeho nedopustil, ale mohu říci, že je tam radikální pokles výcviků ve vojenském újezdu Brdy za poslední tři až čtyři roky, zatímco před nějakými pěti, šesti lety se všechny vojenské újezdy držely na velmi vysokém stupni obsazenosti, tak najednou vojenský újezd Brdy začal rapidně klesat z hlediska obsazenosti vojskem. ono shodou okolností zapadá tady ten pokles do doby, kdy se Ministerstvo obrany a tehdejší Generální štáb rozhodl zahájit ten proces rušení vojenského újezdu Brdy. Já si kladu otázku, zda ten pokles obsazenosti a výcviku v Brdech je přirozený, nebo zda je umělý a zda nebyl někde vydán pokyn, že jednotky prioritně budou cvičit v Boleticích a na Doupově či na Libavé, aby právě bylo za tři, čtyři roky možno dokázat, že ty Brdy vlastně nepotřebujeme, protože tam nikdo necvičí.

To samé, naši spojenci z aliance, zejména ti, kteří jsou ze zemí, které nemají takovéto horské prostředí a kopcovitý terén, svého času velmi rádi přijížděli na výcvik do Brd a své schopnosti si tam zdokonalovali. V posledních třech letech nebylo mnoho společných cvičení v Brdech. Znovu si kladu otázku, proč tomu tak bylo.

Myslím, že pan ministr i pan zpravodaj mluvili o zátěži toho terénu nevybuchlou municí. Samozřejmě, ten terén, protože - jak jsem řekl - ta celá oblast sloužila jako dělostřelecká střelnice, kde se střílelo rážemi 152 mm i většími, tak za dobu od první republiky je tam celá řada, jsou tam tuny nevybuchlé munice, ale nikoliv v té hloubce, ve které se provádí pyrotechnická asanace, ale to jsou těžké dělostřelecké kusy, ta munice může být metr pod zemí a to žádný pyrotechnický odřad, který tam prochází, nemůže asanovat.

To znamená, to riziko, že my zrušíme takto těžce zasažený prostor, kontaminovaný municí, a umožníme tam volný vstup obyvatel, je podle mého názoru zásadní problém bezpečnostní.

Suma sumárum, protože nechci mluvit dlouho a argumentů, které jsem slyšel i od místních starostů, je celá řada, tak mám za to, že spojení těchto dvou věcí bylo nešťastné a dalo se to vyřešit elegantním kompromisem, kdy vláda by předložila pouze otázku narovnání majetkoprávních a územních vztahů v jiných vojenských újezdech a vojenský újezd Brdy by mohla nechat stranou. Nestalo se to tak.

Já si nemyslím, že pokud teď ten zákon nedojde na konec cesty, že dojde k nějakému zásadnímu otřesu v důvěru Ministerstva obrany či státní správy, jak tady velmi melodramaticky sděloval pan ministr. Bude to prostě suverénní rozhodnutí suverénního Parlamentu, který má tu možnost a má to právo, a to rozhodnutí samozřejmě bude na nás na všech, zda dáme přednost argumentaci, o které mluvil pan ministr, to znamená nutnosti tu věc vyřešit rychle, ušetřit 70 mil. Kč zrušením vojenského újezdu Brdy, anebo zda vezmeme v potaz argumenty místní samosprávy, mimo jiné občanů, kteří tam žijí, Středočeského kraje, a tu věc zastavíme a pokusíme se to vyřešit znovu a lépe.

Já si myslím, že pro Ministerstvo obrany by nebyl žádný problém ten zákon předložit znovu bez otázky vojenského újezdu Brdy. Došlo by k nápravě 95 % křivd, o kterých se tady mluvilo a vyhnuli bychom se tomu velmi kontroverznímu rozhodnutí ve věci brdského újezdu.

Proto bych chtěl navrhnout, aby Poslanecká sněmovna vrátila tento návrh zákona navrhovateli k dopracování.

Děkuji. (Potlesk zleva.)