Hannig (Rozumní): Co by obyvatelé Protektorátu za to dali...

29.10.2020 4:33

Škoda, že okna našich měst a obcí nejsou ozdobena našimi vlajkami na počest státního svátku, vzniku ČSR. Co by obyvatelé Protektorátu za to dali, kdyby mohli 28. října dát do svých oken československou státní vlajku.

Hannig (Rozumní): Co by obyvatelé Protektorátu za to dali...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Hannig

Vážení přátelé, je škoda, že okna našich měst a obcí nejsou ozdobena našimi vlajkami na počest státního svátku, vzniku ČSR. Co by obyvatelé Protektorátu za to dali, kdyby mohli 28. října dát do svých oken československou státní vlajku, aniž by jim za to hrozil trest smrti.

Jedním z mezníků, který mapuje vznik Československých legií je bitva u Zborova začátkem července 1917. Na ruské straně v ní bojovaly tři střelecké brigády o síle 3500 mužů ((1. střelecký pluk „Svatého Václava“, který byl poté přejmenován T.G. Masarykem na „Mistra Jana Husa“, 2. střelecký pluk „Jiřího z Poděbrad“, 3. střelecký pluk „Jana Žižky z Trocnova“).

V rámci těchto pluků bojoval jako legionář i pozdější prezident Československa, armádní generál Ludvík Svoboda. Na rakouské straně bojoval mimo jiné i český pěší pluk č. 35 - Plzeňský a č. 75 – Jindřichohradecký. Tato bitevní řež skončila vítězstvím ruské strany. Smutné na celé té věci bylo, že zahynulo na ruské straně 180 československých legionářů a na rakouské straně 1800 Čechů – Pětatřicátníků. Mezi Československými legionáři bojovaly i pozdější kladné i rozporuplné osobnosti. Jan Syrový, Radola Gajda, Emanuel Moravec, Zdeněk Fierlinger a další významná jména naší pozdější historie.

Tato bitva měla zásadní význam při argumentaci T.G. Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika v diplomatických jednáních s velmocemi která rámovala vznik samostatné ČSR. Bitva měla však i nepochybně tragický tón. Připravila o život 1980 českých, moravských a slezských bojovníků.(Omlouvám se, že nezmiňuji slovenské účastníky bojů. Ti však bojovali proti legionářům v rámci 32. uherské pěší divize a zatím se v rámci československých legií nijak významně neobjevovali. Název Československé legie byl evidentně ideologicky nasměrován k budoucímu vzniku společného státu.)

V Praze, na Smíchově je jedna velká třída pojmenovaná Zborovská. A myslím si,  že je výmluvný název jejího pokračování - Svornosti. I když bojovníci bojovali na různých stranách frontové linie, při budování státu bylo třeba zapomenout na minulost a svorně se zapojit. A to se povedlo. ČSR byla meziválečným hospodářským tygrem.

Mgr. Petr Hannig

  • Rozumní
  • Předseda strany ROZUMNÍ - stop migraci a diktátu EU
  • mimo zastupitelskou funkci

Život někdy připravuje kuriozity. Tato přímka dvou tříd je přerušena třídou Lidickou. A Lidice jsou symbolem největšího ponížení našeho národa, německou okupací a zradou našich spojenců, které nás předhodili Hitlerovi, bez ohledu na proklamovanou podporu demokracie, kterou ve střední Evropě reprezentovalo pouze meziválečné Československo. Škoda, že jsme se nespoléhali více sami na sebe, nemuseli jsme být tak překvapeni. Navíc jsme měli jednu z nejlépe vyzbrojených armád a morálka našich občanů byla na vysoké úrovni.

Slovo SVORNOST je v dnešní těžké době velice důležité. Buďme svorní v tom smyslu, abychom NEKAZILI až do úmoru náročnou práci zdravotníků. Je mi jasné, že Listina základních práv a svobod zaručuje právo na protivládní demonstrace. Pokud někdo chce vyjadřovat nesouhlas s vládními opatřeními takovýmto způsobem, měl by mít ohled na práci zdravotníků, na zdravotně ohrožené občany, seniory, ale i na mladší lidi se zdravotními potížemi. Mít při demonstraci roušku nebo respirátor, dodržovat 2 metrové odstupy.

Dalším opatřením je možnost shromáždění maximálně 100 osob. Četl jsem, že organizátor protestu prohlásil, když mu byla dána otázka, že se přes fb přihlásilo 600 lidí, co s tím hodlá dělat: „Nemůžeme nikomu bránit na demonstraci přijít“.

Není tomu tak. V týdnu jsem byl pozván na společnou akci pod širým nebem, kde byl dotazník a účastníci by měli dostat na tuto akci vstupenku. Při počtu 100 vstupenek by registrace končila. Já sám jsem toho nevyužil, neboť i toto v současné době považuji za rizikové.

Takto se to mohlo udělat i směrem k dnešním demonstracím. Je mi jasné, že svolavatelé chtějí argumentovat počtem účastníků (což je v současné kritické době také vlastně zbytečná politická záležitost). Ale budiž, mohli argumentovat počtem odmítnutých zájemců o demonstraci. Navíc, všichni můžeme sledovat tyto demonstrace nejenom na oficiálních médiích, kterým mnoho z nás už dnes nevěří, ale i na nezávislých médiích, která můžeme sledovat na fb.

Je mi smutno z toho, jak mnozí z mých přátel se najednou ocitli na druhé straně frontové linie. Běhají po internetu různé teorie a zákulisí současné pandemie. Málokdo si však uvědomuje, že jedním z cílů zlých sil, je rozštěpit národ. Proto, nehleďme na to, že stojíme na protilehlé straně bojové linie. V rámci zachování budoucnosti našeho národa, naší země, našeho lidu, buďme SVORNÍ.

To by si přáli v době 102 výročí vzniku ČSR zakladatelé našeho státu T. G. Masaryk, Karel Kramář, Alois Rašín, Milan Rastislav Štefánik, Edvard Beneš, ale i bojovníci od Zborova.

Převzato z Profilu.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Prokšanová (KSČM): Děkujeme - nezapomínáme. Nikdy!

6:03 Prokšanová (KSČM): Děkujeme - nezapomínáme. Nikdy!

Kdo nás osvobodil? A komu to nemáme zapomenout? Snad nám ministryně Černochová napoví!