I když jsem živě tento pořad neviděl, neboť jsem pobýval v dalekém zahraničí, po návratu jsem se na internetu setkal s nesčíslnými odkazy a kritikou moderátorského výkonu. Protože jsem sám byl v jednom předvolebním pořadu paní Kroužkovou zpovídán a nezaznamenal jsem jakékoliv nefér praktiky z její strany, pustil jsem si pořad ze záznamu a můj soud zní takto: Martin Konvička byl naprosto věcný a spíše vědecky rozebíral pro současnou Evropu nebezpečné aspekty středověkého náboženského díla – Koránu. Zdálo se mi, že z jeho projevu nezaznívá jakákoliv nenávist či podněcování k nenávisti, ba dokonce ani odsuzování víry jako takové. Pouze zdůrazňoval aspekt nebezpečnosti skrývajícího se v samém zárodku učení pro naší civilizaci, postavenou na křesťanských základech. A hlavně nedozírné nebezpečí pro širokou obec ateistů, pro které rigidní výklad Koránu nemá slitování.

A kupodivu výkon moderátorky Barbory Kroužkové nebyl takový, jak ho hodnotili mnozí kritici. Právě proto, že byl pan Konvička věcný, bez emocí a nedal příležitost k protiúderu, nezbylo moderátorce nic jiného než výklad přerušovat.

Dostávám se tedy k meritu věci. Veritofobie – strach z pravdy, ovládá naše média a není to strach bezdůvodný. Dovolil jsem si vytvořit nové slovo verofobie. První část slova jsem vzal z latinského veritas – pravda, či italského la veritá - pravda.

Proč existuje strach z pravdy, týkající se určitých segmentů života či komunikace?