Já děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já navážu na pana ministra a ještě si dovolím zdůraznit některé věci. Především to, že důvodem zpracování návrhu zákona, kterým se mění zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, je především potřeba reflektovat na novelizaci insolvenčního práva a to jak na úrovni národní, tak nadnárodní, tedy v evropské legislativě. 

Dále bylo nutné zohlednit rekodifikaci soukromého práva v České republice a především učinit další nezbytné úpravy, které reagují na vývoj právní úpravy v oblasti zaměstnanosti. Cílem této aktualizace tedy je, aby odpovídal návrh zákona terminologickému a koncepčnímu vývoji ostatních právních odvětví, tak jak jsem zmínila, a aby se dosáhlo optimální ochrany zaměstnanců u platebně neschopného zaměstnavatele. Důležité je, že tento předkládaný návrh zákona zohledňuje také poznatky z praxe a odstraňuje aplikační problémy, které byly v oblasti uspokojování mzdových nároků zaměstnanců platebně neschopného zaměstnavatele zjištěny a které se vyskytovaly v rámci rozhodovací činnosti správních orgánů, především úřadů práce.

Přesto, že to tady představil již pan ministr, tak bych se ještě chtěla vrátit k některým nejdůležitějším navrhovaným změnám, a to je tedy především vymezení rozhodného období okamžikem oznámení zahájení insolvenčního řízení včetně explicitní úpravy rozhodného období také pro nadnárodní zaměstnavatele, a to od okamžiku oznámení zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku v evidenci cizozemských rozhodnutí.

Další důležitá změna je rozhodně v zakotvení definice splatnosti mzdového názoru zaměstnance pro účely uspokojování mzdových nároků zaměstnanců. V podstatě to provázání a sladění pojmosloví, to byl jeden z těch hlavních důvodů.