Před 84 lety, 30. listopadu 1938, byl v pražském Rudolfinu Národním shromážděním zvolen třetím prezidentem republiky (Česko-Slovenské Republiky již s autonomií Slovenska a Podkarpatské Rusi) JUDr. Emil Hácha. Člověk, jehož život a dílo v právu,umění i politice většina lidí nezná a má jej spojeného s dlouho vštěpovanou nálepkou údajného kolaboranta a zrádce. Ve skutečnosti nesmírně zajímavá postava našich dějin s tragickým osudem muže, který se dobrovolně rozhodl obětovat svoje jméno, čest a reputaci v nejtěžších chvílích našeho národa ve 20.století.

Věděli jste např., že mu k zvolení blahopřál dopisem z exilu Edvard Beneš? Že v tragické noci ze 14. na 15. března 1939 odmítal přijmout Hitlerovy podmínky a teprve po zdravotní indispozici a německé povzbuzující injekci ustoupil brutálnímu nátlaku jen několik hodin před obsazením zbytku Československa (které by začalo tak jako tak)? Že nenáviděl nacistické pohlaváry, zejména Heydricha a Franka, kterých se fyzicky bál? Že si tzv. projevy loajality (např.telegramy k narozeninám Hitlera) nechával “platit” propouštěním desítek věznů z koncentračních táborů (studentů zatčených 17. 11. 1939)?

Že věděl o spolupráci domácího a zahraničního odboje včetně zapojení jím vybraného předsedy protektorátní vlády gen. Eliáše a podporoval jej? Že od roku 1943 už podle poválečného rozhodnutí československých soudů v kauze tzv.protektorátní vlády už s ohledem na zdravotní stav neodpovídal za svoje činy a fakticky úřad prezidenta nevykonával (byl zastoupen předsedou protektorátní vlády a např. místo podpisu bylo využíváno razítko)?