Vítězslav Jandák úvodem upozorňuje, jak média na člověka působí často podvědomě, aniž by si to sám uvědomoval. „Samozřejmě to na člověka podvědomě působí, a i když nevím, jestli to byla informace, dezinformace, nebo jen působení, každopádně mě to ovlivní,“ říká v rozhovoru pro Rádio Universum. Za ještě vážnější považuje situaci u mladých lidí.

Připomíná, že se oficiálně hovoří o tom, že zhruba třicet procent mladé generace má psychické problémy, a považuje to za alarmující signál stavu celé společnosti. Podle Jandáka se problém týká nejen dospělých, ale i dětí, a ukazuje na hlubší nezdravé nastavení společnosti. „Ve společnosti je něco nezdravého, když se nám objevují obrovská množství rakovin a společnost začíná být nejen psychicky, ale i fyzicky postižená,“ pokračuje.

Vládne nám pokrytectví, lež a strach

Apeluje proto na odpovědnost politické reprezentace. „Tady by měla přijít vláda a říct: Prokristapána, lidi, něco je špatně. Pojďme se nad tím zamyslet,“ říká Jandák. „Je to o tom, že vládne pokrytectví, že vládne lež a strach. Vládnou nám všechny věci, které ovlivňují náš život negativně.“ Z vlastní zkušenosti zároveň říká, že zná řadu lidí, kteří se například od médií odstřihli, a jejich psychický stav se zlepšil.

Současný stav popisuje jako mediokracii, v níž podle něj média fakticky vládnou. „Je to mediokracie. Vždyť nám vládnou média – co se napíše, to je svaté,“ uvádí Jandák. Jako příklad uvádí situaci, kdy média někoho označí za viníka nebo lotra, a tento obraz se následně bez dalšího zpochybňování šíří společností: „Nějaké noviny napsaly, že Turek je prostě lotr. A teď to po nich všichni opakují, protože to napsali oni.“ Dokonce i odpůrci často rezignují na hledání pravdy a přijímají mediální obraz jen proto, že byl zveřejněn.

Volby jen pro vyvolené

Pokud by se pokračovalo tímto směrem, nelze podle Vítězslava Jandáka vyloučit ani variantu, že volební právo jednou zůstane jen části společnosti. „Dokonce je tady jedna možnost, že budou volit jenom někteří, a zbytek nebude mít právo volit. Vyvolení, třeba umělci, budou volit. Protože lidé jsou prý blbí,“ naznačuje, že by mohlo dojít k vytvoření jakési skupiny „vyvolených“, kteří budou rozhodovat, zatímco ostatní zůstanou stranou.

Zastavuje se u fungování české politiky a připomíná příklady, které mu připadají nelogické a v mezinárodním kontextu výjimečné. Jako příklad uvádí složení minulé vlády a poměr mezi počtem poslanců a ministry u některých stran. „Piráti měli čtyři poslance a z toho tři ministry, a nikdo neřval. To se ve světě nestává, aby strana měla tři ministry a čtyři poslance,“ poukazuje, jak politický systém přestává odpovídat běžné logice zastoupení voličů.

Anketa

Máte důvěru v novou vládu Andreje Babiše?

Mám

94%

Nemám

4%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 10596 lidí

Dotýká se i snah o snižování věku voličů. Podle něj nejde o náhodu, ale o vědomý politický záměr, který vychází z přesvědčení, že s mladšími lidmi se lépe manipuluje. „Vždyť ono je to furt stejné, ‚mládí vpřed‘, protože mládí ví pendrek, nic si nepamatuje, tak ho dáme dopředu, a nebude dělat potíže. Bolševici to začali, soudruzi. Tehdy se ta akce jmenovala „Mládí řídí Brno“. Všechny vyházeli, i staré soudruhy, a nastoupili tam mladí svazáci. A asi za týden to skončilo, protože Brno bylo v bankrotu. To nejde,“ dodává Jandák. Upozorňuje, že ve společnosti se vědomě prohlubuje generační příkop mezi mladými a staršími, který má sloužit k lepší kontrole společnosti.

Zároveň zdůrazňuje, že skutečná moc neleží u politiků, kteří veřejně vystupují, ale u těch, kteří zůstávají v pozadí. „Ne ti, kteří jsou vidět v kravatě nebo v rozhalence a říkají, jak na světě bude, ale ti, kteří jsou za nimi. Ty šedé eminence. Ty vládnou světu. A to na obou stranách,“ říká Jandák.

Vánoce bez duše, Velikonoce jako naděje

Vítězslav Jandák se svěřuje se svým osobním zklamáním z dnešní podoby Vánoc. Otevřeně přiznává, že mnohem blíž má k Velikonocům, které podle něj nesou skutečný obsah a naději, zatímco Vánoce se proměnily v prázdnou komerční událost. „Velikonoce jsou naděje. Vánoce? To je funus,“ přemítá.

Podle něj už nejde o Vánocích o duchovní rozměr ani o setkání lidí, ale o masový jarmark zaměřený výhradně na spotřebu. „Jsem zklamán z toho, co se s Vánocemi stalo. To je prostě velký jarmark, veletrh. Tam o duši nepadne slovo. Je to jen o tom, jestli je to levné, jestli je to k dostání. Toto byste si měli koupit, a klidně si na to půjčte,“ říká s tím, že jsme si Vánoce „trochu zkazili“.

Pozastavuje se i nad tím, že štědrovečerní večeře se stále častěji přesouvá do restaurací, zatímco dříve si ji lidé připravovali doma. Vánoce by podle něj měly zůstat především rodinným svátkem, kdy se lidé na chvíli zastaví, setkají se doma a odloží každodenní spory i politiku. „Mělo by to být doma, aby se lidé, kteří patří do jednoho klanu rodiny, sešli, aby byli na sebe aspoň chvilku milí a vypnuli politiku,“ podotýká Jandák.

Návrat k sobě přijde až otřesem

Zamýšlí se proto nad tím, zda je vůbec možné vrátit Vánocům jejich původní smysl a napravit to, co podle něj společnost dlouhodobě ničí. Přiznává, že je v tomto ohledu skeptický a nevěří v návrat bez zásadní změny. „Já jsem v tomto velkým skeptikem. Myslím, že musí přijít něco strašného, aby se lidé vrátili na zem, aby se vrátili k tomu, že není podstatné, co mám, ale co si myslím, co cítím.“

Připouští, že otřes, který společnost zřejmě čeká, může být velmi silný, ale v určitém smyslu i pozitivní, pokud povede k očištění a k návratu k základním hodnotám. „Lidé by se spíš měli vrátit k sobě, a tam se dostanou jedině velkým otřesem. Tento otřes může být veliký, ale může být i pozitivní v tom, že ti, co zbydou, se vrátí k sobě. Lidé od sebe odešli. Lidé by se měli vrátit k sobě,“ dodává Vítězslav Jandák.

Psali jsme:

Profesorka Hogenová o duševním zdraví národa: Budoucí generace budou hloupé, o tom dnes už není pochyb

Braňme a milujme rodiny, přátele, národ a vlast, vyzval k Vánocům Okamura

„Zase konečně zavládne mír.“ Babišovo vánoční přání

„Vyvrátili jsme, co říkala von der Leyenová.“ Přišla pomsta