Nad kvalitou a smyslem vzdělávání se v nedávné době strhla intenzivní debata. Zatímco experti se dohadují, jak české školy připravují své žáky na budoucí povolání a zda to mají mít vůbec v popisu práce, zájmové skupiny zaměstnavatelů mají jasno a jednoduše požadují od systému více učňů a techniků, tedy pracovní síly do svého výrobního procesu. Dává však z dlouhodobého hlediska smysl orientovat školství podle okamžitých potřeb zaměstnavatelů?
Kvalifikaci nevyužijeme
O smyslu školy uvažuje během studia každý žák či student. Demotivovaní jsme někdy byli všichni. Horší však je, když je demotivace ze studia do jisté míry oprávněná. Uplatnění se svou kvalifikací totiž nenachází celkem velké procento absolventů (viz graf ČSÚ) a obava žáků, že jim škola bude k ničemu, tak může být namístě.
Jak je patrné z grafu ČSÚ, s největšími problémy najít si zaměstnání v souladu se svou kvalifikací se potýkají absolventi středních škol s maturitou, mimochodem nejpočetnější skupina na českém trhu práce (73 % – nejvíce v EU). Jako hlavní důvod nespokojenosti středoškoláci uvádí nenaplnění představ o platovém ohodnocení v oborech, které vystudují.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV