Každý z nás jednou odejde. Odejde na dlouhou cestu a nebude už návratu zpět Takhle nás před sedmi lety opustil Václav Havel. Odešel. Nemohl s námi zůstat. Nezbývalo mu dost sil.
Pro mě je a navždy zůstane symbolem revoluce, změny a svobody. Symbolem naděje a víry ve vlastní síly. Měl jsem vlastně velké štestí. Bylo mi v roce 1989 osmnáct a s návratem svobody mám a budu navždy mít spojené jméno Václava Havla. Na rozdíl od mých rodičů jsem nezažil ani normalizaci ani lámání charakterů a rytí držkou v zemi. A vděčím za to taky Václavovi, muži mnoha omylů a chyb. A taky chlapovi, který se rozhodnul že se nevzdá a nepodvolí přesile, která se zdála být nepřemožitelná..
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.



