„Argumenty zástupců spolku jsem vyslechl, jejich iniciativě dílem rozumím, přesto nevidím důvod k fyzickému vyznačování zemské hranice, která by rozdělovala Vysočinu. 

Z hlediska turismu v tom nespatřuji žádný přínos. Co se týká umístění hnědých informačních značek, rozhoduje o nich podle platných pravidel úřad nezávisle na přání hejtmana. Nemám problém s existencí historické hranice mezi Čechami a Moravou v mapách, v kronikách, v učebnicích dějepisu, a nemám nic proti tomu, když na tuto skutečnost budou dál upozorňovat stávající hraniční kameny. Ať tato místa připomínají naši historii. Nejsem však příznivcem nových čar na silnicích nebo dalších dopravních značek, které nic neříkají, pouze rozdělují,“ uvedl hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek.

Jedinou současně platnou hranicí je ta krajská. Ani ta však není označena hnědou turistickou značkou. Na vybraných místech kraj už před několika lety umístil na základě platných povolení příslušných obcí s rozšířenou působností pouze tzv. informační (vítací nebo rozlučkové) značky. O ty se pravidelně stará a v případě nutnosti zajišťuje jejich obnovu. „Nechci být hejtmanem, který si „vlastní“ kraj rozděluje na části. Každá část regionu je pro mě důležitá, ať už je to jeho centrum, nebo okrajové části. Jsem zvyklý věci spojovat, hledat společné průsečíky. V jednotě a spolupráci vidím sílu a budoucnost našeho kraje,“ uvedl hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek s tím, že poslední slovo na žádost o umístění konkrétních značek má vždy úřad, nikoli konkrétní politik.