Přebírání účtenek se stane povinností, tento zákon nepochybně přinese i částečné zdražení, které se odrazí v peněženkách všech.
Někdo spočítal, že šedá ekonomika v ČR s sebou nese nepřiznaných 150 miliard korun. S touto cifrou dnes úředníci MF ČR operují. Jen v českých restauracích a hospodách se prý ztrácí skoro 10 miliard. Je to reálné číslo? Kdo ví? Nutno však podotknout, že stejný problém řeší i jiné země. Nejedná se tedy o českou „specialitu“, která by nás nějak zásadně odlišovala od okolních zemí. Co nás však začíná odlišovat čím dál tím víc, je to, že neplacení daní se u nás stalo jakousi normou, která je vnímána jako standard, a naopak ti, kteří tržby přiznávají a daně platí, jsou „divní“. „Služby bez dokladu“ se staly samozřejmostí a i ti poctiví, kterých je jistě stále většina, jsou s touto realitou dnes a denně konfrontováni, jsou v konkurenčním porovnání ve velké nevýhodě a jsou nuceni se tomuto trendu přizpůsobit. A není to již jen o tom, že „služby bez dokladu“ ti nepoctiví automaticky nabízejí, ale i o tom, že je automaticky sami vyžadují také někteří spotřebitelé. Ti samí, kteří pak křičí, že řemeslníci a hospodští kradou a neplatí daně.
Nabízí se otázka, kde se stala chyba? Není to tak, že když občan nevěří státu, ve kterém se peníze rozhazují a ztrácí jak na běžícím páse, kdy se neustále mluví o rozkrádání dotací, o neúčelném využití vybraných daní, nechce se mu daně vůbec odvádět? Nebo je to o tom, že když občan vidí, jak špatně je nastavena pracovněprávní či daňová legislativa, chce na stát alespoň v tom svém malém nějak vyzrát? Nebo se občan řídí příkladem některých našich vrcholných představitelů, u kterých se ukázalo, že také nejsou zrovna ti nejpoctivější, a řekne si: Když mohou oni, proč ne já? A co asi občan říká na to, jak určitá část našich spoluobčanů naprosto cíleně zneužívá systému sociálních dávek, a stát s tím nic nedělá a tiše tomu přihlíží? A že se kvůli tomu pak nedostává dávek těm, kteří to opravdu potřebují?
Jedno je jisté. Když po nás stát něco chce, měl by začít sám u sebe a jít všem příkladem. Totéž naši odpovědní představitelé. Daně by se platit měly, o tom není pochyb. Jako je normální pracovat, je normální i platit daně. Ale daně přiměřené, motivační a daně, které budou následně efektivně využité. Měli bychom chtít „malý a efektivní“ stát, který nebude občana zatěžovat a který tu bude pro něj. Dočkáme se toho někdy? Zatím to vypadá bledě, ale buďme optimisty.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Aleš Hemer
