Přešlapy a nekompetentnost volají „do nebe“. Podlé jednání s anglickou fotbalovou legendou je toho důkazem. Můžeme se bavit o tom, zda byla reakce hráčů na nedůvěru, kterou jim fanouškovský „kotel“ dal najevo během pondělního zápasu proti Gibraltaru adekvátní, či vypadala spíše jako výkřik zoufalého týmu, vypuštěný navíc pod návalem pozápasových emocí. Já se přikláním k tomu druhému.

Každopádně to veřejnosti odkrylo fakt, že nejen, že to není v pořádku v reprezentační kabině, ale, a to je horší, naprosto chybí jakákoli koncepce a manažerská práce vedení celého fotbalového svazu. Důkazem nad důkazy je už jen komedie ohledně výběru nového reprezentačního trenéra. Ale to zdaleka není všechno.

Od dob odvolání Michala Bílka sledujeme, jak vrcholní manažeři se statisícovými platy nejsou schopni udělat smysluplné, strategické rozhodnutí s ohledem na budoucnost a herní styl seniorské reprezentace. Hlavním kritériem pro odvolání trenéra tak přestaly být výsledky a hra, ale stala se jím reakce veřejnosti a médií na tzv. styl, kterým se mužstvo prezentuje.