Hlaváček: V místě hradeb pěší zóna

28.6.2022 8:41 odp.

Praha pokračuje ve zpříjemňování svého historického centra. Radní schválili vytvoření Hradebního korza

Hlaváček: V místě hradeb pěší zóna
Foto: Facebook
Popisek: Architekt Petr Hlaváček

Dvoukilometrová procházka od Národní k Prašné bráně bude konečně příjemným zážitkem. Rada hl. m. Prahy včera schválila dokončenou studii na proměnu ulic Na Příkopě, 28. října a Jungmannova náměstí. 

Anketa

Pokud by v roce 2022 byly parlamentní volby, volili byste stejnou stranu jako v roce 2021? (Ptáme se od 28.6.2022)

75%
21%
hlasovalo: 6491 lidí
Souvislé území vedoucí od mostu Legií ke Štefánikovu mostu by se mělo stát novým bulvárem a obchodní třídou. Studii vypracoval Aoc ateliér, zadavatelem byl Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Ještě v létě bude zahájeno projektování, fyzicky by se území mělo postupně začít měnit za dva roky, začne se na Revoluční.

Prostor ulic Národní, 28. října, Na Příkopě a Revoluční, který dnes chápeme společně jako Hradební korzo, je urbanistickým otiskem stopy někdejších staroměstských hradeb, respektive hradebního příkopu. Projekt Hradebního korza má za cíl podpořit rozšíření pražské hlavní promenádní obchodní ulice z dnes vymezeného úseku Jungmannovo náměstí – náměstí Republiky do celého území od mostu Legií, až po Štefánikův most. Ty se nacházejí v území bývalých staroměstských hradeb, které chtěl za svého života odstranit už Karel IV. Hradby zde však zůstaly další čtyři století.

„Jedná se o jedno z nejrušnějších a také nejvýznamnějších kulturně společenských center Prahy, nicméně v dnešní době je prostor přesycen nevzhlednou reklamou, v převážné většině přetížen automobilovou dopravou jak v pohybu, tak parkujícími auty v ulicích. Studie nabízí řešení všech těchto problémů, dojde i k rekonstrukci povrchů, opravu a doplnění nového mobiliáře nebo umístění zeleně,“ říká náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

Nejrychlejší možnou spojnicí náměstí Republiky a Václavského náměstí je v současnosti chůze. Cílem koncepce je takto důležité obchodní tepně Prahy navrátit důstojnost metropolitního bulváru, zajistit příznivé podmínky pro nemotorovou a hromadnou dopravu, podpořit zdravou ekonomiku, a hlavně vytvořit vysoce kvalitní veřejný prostor.

„Součástí koncepce je i návrh tramvajové trati, která bude propojovat zastávky Náměstí Republiky, Národní třída a Muzeum. Tramvaj zde jezdila do roku 1985, kdy došlu k rozhodnutí ji zrušit po dokončení výstavby metra,“ připomíná náměstek primátora pro oblast dopravy Adam Scheinherr.

„Společně s ateliérem Aoc jsme připravili informační kontejner, který byl umístěn přímo na území Hradebního korza. Cílem bylo občanům představit historii území či jeho možný vývoj a zároveň od nich získat podněty. Většina místních si stěžovala na katastrofální dopady masového turismu, na kvalitu a nabídku služeb a prostor. Mnoho architektonických prvků nebo mobiliář jsou za hranicí své životnosti,“ uvádí Ondřej Boháč, ředitel IPR, a dodává: „Studie navíc nabízí moderní pohled na revitalizaci lokality u Prašné brány, která se v nedávné době právem stala předmětem plamenných diskusí.“

Samostatnou částí je pak přeměna ulice Revoluční. Ta by měla být dokončena v roce 2024. Kromě širších chodníků a odstranění bariér zde přibydou na dvě desítky nových stromů.

Historie Hradebního korza

Tato významná ulice metropole na rozhraní Starého a Nového města pražského se proměnila z hradeb, které vymezovaly ve 13. století městskou aglomeraci. Hradby na Starém městě přestaly plnit svou funkci dnem založení Nového města pražského roku 1348 - sto let po svém dokončení. Již Karel IV. otevřel demokratickou diskusi a navrhnul hradby zbourat. To se navzdory absenci jejich primární funkce nestalo. Území se následně proměnilo ve vnitřní periferii města plnou odpadků, rozpadajících se domů a rochnících se prasat. Omezení fyzické prostupnosti degradovalo veřejné prostranství obou pražských měst přes 400 let. Roku 1787 císařským nařízením o sjednocení měst Josef II. rozhodl o zboření hradeb a zasypání hradebního příkopu. Tímto rokem začalo území nabírat na své atraktivitě a tržní hodnotě. Proměna z periferie byla s přílivem návštěvníků akcentována výstavbou obchodních paláců, bankovních institucí, restaurací, kaváren a luxusních nájemních domů. Dnešní ulice Národní byla osazena lípami a nazývána Českým korzem. Ulice Na Příkopě naopak korzem Německým, lemovaným kaštany. Na konci 19. století obě tato stromořadí ustoupila výstavbě koněspřežné tramvaje. Koleje zde setrvaly až do roku 1985.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat

Pohostinství je ve vleklé krizi. Máte plánu jim nějak pomoci?

Začalo to covidem a restrikcemi. Teď je tu inflace, tlak na zvyšování mezd, lidé už tolik neutrácí, ptž na to nemají. Restaurace zdražují, aby přežili, o to míň lidí si ale může dovolit jít do retaurace na jídlo. Zrušilijste EET a co dál? Plánujete nějakou pomoc?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vích (SPD): Našim občanům nedává pětikoalice nic

19:37 Vích (SPD): Našim občanům nedává pětikoalice nic

Vláda Petra Fialy se už ani nesnaží tvářit, že jí na našich občanech záleží. Pro Ukrajince se rozdá,…