Já vám děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dobrý den. Já jsem v tomto volebním období už dvakrát navrhoval usnesení, kterým bychom jako Poslanecká sněmovna vyzvali Ministerstvo zemědělství k tomu, ať důkladně zanalyzuje data z dálkového průzkumu země, z lesních a hospodářských evidencí a vlastně všechny informace, které Ministerstvo zemědělství k té kůrovcové kalamitě a obecně k lesnímu hospodářství má. Dneska to usnesení budu načítat nebo navrhovat potřetí, nebudu s ním teď v obecné rozpravě zdržovat, protože je poměrně dlouhé, načtu ho v té podrobné, a chtěl bych vás poprosit o jeho podporu. Mám pro to minimálně dva velmi dobré důvody.
Ten první důvod je důvodem principiálním. Myslím si, že by bylo velmi vhodné, abychom konečně začali říkat občanům této země pravdu. A když se podíváte na to, jakým způsobem Ministerstvo zemědělství informuje někdy řekněme od roku 2016 o vývoji kůrovcové kalamity, tak se objevuje celá řada pochyb. Já ve stručnosti provedu takový drobný chronologický řez. Srpen 2016 - naše lesy jsou v nejlepším stavu za posledních 250 let. Srpen 2017 - je problém, budeme muset vypovědět nebo nechat dodavatele, těžaře, kteří těží pro Lesy ČR, nechat vypovědět smlouvy, aby náhodou nezbankrotovali, což se potom taky koncem roku 2017 stalo. Ty škody podle odhadů šly do miliard, a to bylo rok po tom, co naše lesy byly v nejlepším stavu za posledních 250 let. Duben 2018 - ano, kalamita je, ale může za ni klimatická změna, rozhodně to neznamená, že by kdokoli pochybil. 11. května 2018 - za všechno může teď už bývalý generální ředitel pan dr. Sorát. A takhle bych mohl jít dál i ohledně informací, které se týkaly toho, kdy vlastně ministerstvo vědělo, že bude problém. Nakonec se ukázalo koncem roku 2018, že skutečně už v roce 2013 bylo velké množství informací, že minimálně v lesních správách Šternberk a Bruntál ten průšvih je a je velký. Takže já si myslím, že vzhledem k tomu, že se bavíme o jedné šestině rozlohy této země ve správě státního podniku, resp. o jedné třetině této země, pokud budu brát lesy jako celek, tak si myslím, že by bylo skutečně vhodné začít našim občanům říkat pravdu. A to usnesení, resp. to, co bychom v tom usnesení, pokud ho přijmeme, po ministerstvu požadovali, tak je něco, co by skutečně pomohlo té informovanosti, protože bychom viděli, kde ta kalamita vznikla, kdy vznikla, jak se šířila a z jakých důvodů to celé bylo. Myslím si, že to je mimořádně důležité.
A druhá věc, a ta je možná nebo zcela jistě ještě důležitější, a to je to, že pokud chceme nějakým způsobem měnit ten systém státní správy lesů, ochrany lesů, ale i měnit přístup Ministerstva zemědělství jako zakladatele státního podniku, tak přece musíme vědět, co se stalo. Když půjdete k lékaři, tak ten vás taky nebude léčit, pokud nezjistí, co se vám stalo, jaké máte nějaké rodinné předpoklady atd. Takže já si myslím, že je skutečně potřeba říct, co se přesně v těch lesích stalo, proč se to stalo. A není to nějaká snaha o to, že by nějaký Holomčík chtěl vidět krev nebo padat hlavy. Je to prostě o tom, že potřebujeme informace pro to, abychom mohli činit kvalifikovaná rozhodnutí, my zde tady, zejména které se týkají novel lesního zákona, mysliveckého zákona, státního rozpočtu a dalších věcí. A těch problémů, které před námi jsou, je skutečně mnoho, ať už se budeme bavit o nějaké liberalizaci a zakotvení přírodě bližších způsobů hospodaření v lesním zákoně, teď nás čeká myslivecký zákon, což bude velká hitparáda. To, co se teď děje, tak já považuji za výsměch zemědělcům, lesníkům i ochráncům přírody. Samozřejmě se budeme muset podívat na to, jak podpořit školství v lesnictví, ať už to střední nebo to vysoké.
A další věc, a tím bych to s dovolením zakončil, teď v médiích zarezonovalo, že státní podnik je miliardu korun ve ztrátě a vlastně pokrývá to kontokorentem. Já to do značné míry chápu, ta situace je skutečně složitá. Nezávidím panu řediteli tu situaci, jakou musí řešit. Ale já bych chtěl, abychom se nějakým způsobem bavili o tom, jak česká vláda přistupovala ke státnímu podniku od toho roku 2013 nebo 2012, kdy se z rezerv, rezervních fondů vytahalo přes 30 mld. do státního rozpočtu, a to včetně čtyřmiliardového fondu, rezervního fondu na pěstební práce. To, že to začalo v době krize, kdy ministr financí potřeboval nějakým způsobem zlepšovat rozpočtu, k tomu člověk může mít pochybnosti, ale je to pochopitelné. Ale že se to dělo v době hospodářského růstu, kdy rozhodně nebyl důvod, nebyl ospravedlnitelný důvod, tak to já považuji za velkou chybu. Navíc byla řada indikátorů, ať už to, co se v těch lesích děje, ať už vývoj kalamitních těžeb, že se schyluje k velkému průšvihu. A já si teď v posledních dnech s právníky kladu otázku, jestli náhodou tady ten přístup nenaplňuje skutkovou podstatu trestného činu zanedbání povinností při správě cizího majetku.
Tím bych to zakončil a chtěl bych ještě jednou požádat o podporu usnesení, které rozdám i předsedům klubů a načtu je v podrobné rozpravě. Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.
Psali jsme:
autor: PV
