Děkuji za slovo.

Já jsem se přihlásil ještě jednou do této rozpravy, protože bych se chtěl speciálně pověnovat vysvětlení toho, proč poslanci a poslankyně Pirátské strany nepodpoří návrh na povinný podíl českých potravin v supermarketech, nebo v provozovnách nad čtyři sta metrů čtverečních. Ty důvody jsou shrnutelné do třech takových kategorií. Ta první kategorie jsou samotné výhrady k tomu, jak je ten návrh napsaný. Mě velmi mrzí, pokud se bavíme o takhle třeskutém tématu, které je i v médiích propíráno, na sociálních sítích propíráno, proč se předkladatel prostě nedomluvil s Ministerstvem zemědělství a nenechali si to napsat tam. Možná bychom se vyvarovali řady chyb a nesmyslů, které v tom návrhu jsou.

Za mě ta úplně nejzásadnější výhrada, která, kdyby nebylo nic jiného, tak už to by stačilo na to být proti tomuto návrhu, je ustanovení, které, a já to přečtu, vlastně říká, jak má být té kvóty dosaženo. Přečtu to. Provozovatel potravinářského podniku provozující maloobchod je povinen zajistit, aby podíl vybraných základních potravin z krátkého dodavatelského řetězce, přeskočím část textu, prodaných konečným spotřebitelům činil v každé jím provozované maloobchodní provozovně - a dál ten text pokračuje. To znamená, že ten návrh říká, kolik procent, respektive určuje tu strukturu toho sortimentu, jak má ten obchodník prodat koncovému klientovi. Já nevím, kdo z vás má prostě zkušenost s maloobchodem, s tím prodávat něco koncovému spotřebiteli, ale prostě nařizovat zákonem, že to, co prodám, nikoliv co nabídnu, to by ještě logiku mělo, to by se dalo udělat, to by šlo prostě i technicky udělat přes ERP systémy, dokonce by to šlo automatizovat tak, aby se to hlídalo, aby ten systém sám říkal: bacha, tady prostě hrozí to, ale my se tady bavíme o tom, že diktujeme obchodníkovi, kolik čeho má prodat. To je naprostá absurdita. To prostě nemůže nikdo myslet vážně. Nezlobte se na mě, ale tohle je tak zásadní fail toho návrhu, že kdyby nebylo nic jiného, tak to je důvod pro to ho odmítnout. A mě fakt mrzí, že to předkladatelé nekonzultovali, respektive, že to prostě nedali napsat ministerstvu, protože u takovéhoto systémového zásahu si myslím, že by ten pohled mohl minimálně tuhle věc vyřešit.

Další problém, který v tom textu vidím, je, když jsme se bavili o tomto návrhu v tom prvním, druhém čtení, které proběhlo před nějakým časem, tak vlastně zaznívalo, že tady ta tendence je proti evropskému právu, je proti smyslu volného trhu na území Evropské unie. A bylo řečeno: dobré, tak to nebudeme tlačit směrem k české potravině, ale budeme se bavit o tom zkracování toho dodavatelského řetězce, což je určitě správná úvaha. Evropská unie umožňuje například i v tom právu, které se týká veřejných zakázek, takzvanou bonifikaci lokálnosti, to znamená ten důraz na to, aby ty věci, které jsou spotřebovávány, byly vyprodukovány v blízkosti. A předkladatelé se rozhodli vyřešit tento problém tak, že vydefinovali, že místo české potraviny hovoří o potravinách z krátkého dodavatelského řetězce. Když si ale přečteme tu definici celou, je to, že v § 2 odst. 1 se vkládá písmeno q, které zní: potravina z krátkého dodavatelského řetězce, potravina vyrobená ze surovin, které pochází z území České republiky, u surovin rostlinného původu se tím rozumí vypěstování, zpracování a zabalení, u surovin živočišného původu se jedná o narození zvířat, odchov, chov, výkrm, poražení a zpracování na území České republiky. Dokonce jsem tam teď objevil i gramatickou chybu, ale to je věc jiná. Nicméně předkladatelé k tomu přistoupili tak, že řekli: česká potravina je potravina z krátkého dodavatelského řetězce, tam prostě není žádný specifický parametr, který by ale určoval skutečně tu krátkost řetězce, ať už prostě nějaká geografická blízkost, nebo například přímý nákup od toho producenta. V okamžiku, kdy budu mít před sebou suchou kůrku od chleba a nazvu ji svíčkovou s pěti, tak to prostě neznamená, že je to svíčková s pěti knedlíky, tak je to pořád suchá kůrka od chleba, jenom já se prostě budu chovat velmi podivně.

A to je přesně to, co vlastně udělali předkladatelé. Oni řekli: Jakákoli česká potravina, protože ta definice tomu odpovídá, je potravina z krátkého dodavatelského řetězce. - Jako jestli tímhle chceme někomu namluvit, že to není porušování principů volného trhu, tak si nedovedu představit, jak intelektuálně omezený by takový člověk musel být, aby to akceptoval.