Vím, že od událostí 17. listopadu 89 uplynulo již hodně vody. Že hodně věcí se změnilo. Že je jiná doba. Ale zase je spousta věcí, které se nezměnily. Náš postoj k naší republice. Sice malé, mnohdy svérázné, ale naší. Úcta k našim předkům. K tomu, co dokázali a kam nás dovedli. Uvědomění si vlastní identity v tom dobrém, i v tom méně dobrém.

Během krajské volební kampaně jsem se potkal s mnoha mladými lidmi. Bylo fajn vidět, že měli skutečný zájem o politiku. O náš stát a jeho budoucnost. A že mají přehled a schopnost vlastního kritického úsudku.

Proč se takto okruhem od 17. listopadu 89 dostávám k současnosti? Protože i dnes věřím, že jsou to právě mladí lidé, studenti, kteří jsou naší naději na skutečnou změnu. Na obcích a městech. Na kraji. V republice. Dejme jim šanci poznávat spolu s námi co obnáší správa věcí veřejných a postupně ji svěřujme do jejich rukou. Přestaňme na sebe klást onu odpovědnost za jejich budoucnost, a přenesme ji více do jejich vlastních rukou. Jsem si jistý, že nás mile překvapí.

Tak tedy vy všichni mladí. Pokud máte zájem o to spolu s námi na tom pracovat, ozvěte se. Těším se! A jsem plný očekávání.

VÁCLAV HORÁČEK