Pane předsedající, nic se neděje. Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, my, co jsme byli nebo nebyli na vojně, tak se domnívám, že to, co nám tady přistálo v Senátu, by se dalo nazvat jako záškodnická činnost. Líp by to nešlo. Kolega Rabas mluví o něčem, co použilo ten základní zákon jako nosič. My jsme se tady o těch věcech, o svobodném přístupu k informacím, neměli vůbec bavit. Já jsem to nepochopil. Tady je směrnice. Tu směrnici jsme nepřijali včas. Německo ji přijalo, mám dojem, shodou okolností v ten poslední den, kdy ji přijmout mohli. Přijali to Rakušané a další státy se s tím nějak vyrovnaly. Čili my tady jednáme dvě věci dohromady, dokonce v některých okamžicích tři věci. A v tom, aby se čert vyznal.
My všichni jsme měli slib, kterým jsme slíbili, že se budeme snažit co nejlépe legislativní proces, který je v parlamentu, doprovázet.
Já se dostanu k meritu věci, o které tady zrovna jednáme, to je to GDPR ve zkratce. Je to obchod se strachem. Vyvolala se iluze. Radnice, kraje, Senát začaly nakupovat nesmyslně služby a ten zákon ještě furt není. My vůbec nevíme, jak to dopadne, co v něm bude. Ale všichni narvali na základě těchto obchodníků, co jim doporučili, obrovské peníze a upravovali mobiliáře, vybavení radnic, zajištění osobních dokladů a všechno možné. A přitom vůbec nevíme, jak to dopadne. Přitom nám stačilo jenom jednoduše okopírovat směrnici. Využít těch šest nebo kolik slovíček, co říkal Miloš Vystrčil, a jenom to upravit. Proč jsme, a už to tady bylo řečeno, papežštější než papež? Proč Rakousko osvobodilo své obce a proč my je tam jdeme dávat na ten pranýř?
A teď něco z praxe. Když je krize, tak v ten okamžik vám tyhle cáry papíru, které tady projednáváme, budou úplně na nic. Takže krize nastala v Krušných horách. Toho sněhu najednou začalo padat do výšky tamhle kolegy Míry Balatky. Silný vítr, vichřice přecházející v nárazu do orkánu. Padají stromy s obrovskými námrazami. Vypadnou dva ze tří operátorů. Najednou nemáte spojení na techniku, na hasiče, na nic. Hasičský záchranný sbor, mám dojem, jede přes O2, nevím to určitě. Nefungujeme. Vy potřebujete zavolat hasiče, máte popadané stromy a mezi tím auta ve sněhu a musíte je z toho prostředí vytahat. Za cenu toho, že tam posíláte hasičský záchranný sbor, svůj vlastní obecní, a k tomu přijede odspodu Policie ČR. A všichni víme, že na ně to tam může spadnout také. Krizová kalamitní situace jako vyšitá. Najednou zjistíte, že potřebujete velet. A do toho vám zhasne elektrika. To všechno nastalo. To je z reálu teď, to je reál, konec roku a začátek letošního roku. A tak si vzpomenete, že ještě existují také pevné linky. Takže jdete na pracovníky a řeknete: "Měli jsme tady seznam na ty lidi, dejte mi ho." "No, oni tady byli kvůli tomu GDPR a řekli nám, že to nesmíme mít, ta telefonní čísla tam, že to musíme mít na nějakém disku." A ten by nám byl stejně na nic, protože nešla elektrika. Já jsem zuřil. Já jsem nařídil okamžitě všechna čísla znova natahat nazpátek. A jak jsem to obešel?
My nesmíme dneska podle i možná současného zákona, nevím, nebo podle nařízení de facto, to je nadřízené českým zákonům, my nesmíme hromadně rozesílat SMS. Ale co mám dělat, když u nás není žádný veřejný rozhlas, protože by ho stejně nikdo neslyšel v té vichřici? Takže to řešíme SMS. No jo, ale to nesmím udělat. Ten mobil je radniční. Takže jak to obejdu jako starosta, protože vím, že nastanou krizové situace? Mám mobil svůj, není ani senátní, ani obecní, je Jana Horníka. A tam mám naboucháno 2500 čísel. A všem může být ukradeno, jak já řeším krizovou situaci, protože já ji vyřeším. Ale my jako celek, a to může nastat cokoli, pane ministře, a zrovna je to ve vašem ranku, cokoli, rychlá povodeň, vítr, těch věcí nastane hrozně moc a najednou jste bez rukou. Najednou: "Ježíši Maria, kde to mám? Na jaké flashce, kde ji mám zamčenou, v nějakém trezoru?" Jste v koncích. Nejste schopni velet. Já tvrdím, že ten zákon jako takový, který doposud fungoval, fungoval relativně dobře. Ano, mohla se udělat trochu úprava, kterou směrnice nařizuje, ale ne, my jsme si to vylepšili. My tam prdneme na ty obce, já nevím, jestli to bylo 500 000 a poslanecká to snížila na 50 000, když dojde k nějakému porušení? Já nevím. Ale jsou tam sankce, pokuty, což vůbec nechápu. Tak ať přijde ten borec, když jsem to já zneužil, ať mi tu pokutu dá, ať mi to dá ten frajer. Ať mi to dá. Předsedkyně úřadu Janů. Lidi, kam jsme se to dostali? Vždyť jsme úplně odtržení od praxe. Co my to tady vůbec řešíme? Tady je teplo, tady je krásně. Ale vraťte se tam, odkud jsme vzešli, tj. do to přírody.
Ty situace jsou hrozné, já vám je nepřeju zažívat. A nepřeji na ty občany. Potom zjistíte, že v rámci krizového řízení, víte, co je nejlepší? Vlastní nohy. To se používá úplně nakonec, když musíte jako spojka obíhat. Ono totiž už potom vám dojde, jelikož elektrika nefunguje delší dobu, takže byť já se vždycky snažím mít plnou nádrž, při těchhle zásazích jí vyjezdím. A protože nejde elektrika, tak nejde ani ta pumpa. Ale my jsme odříznutí od Německa na přístupu, my jsme odříznutí od Jáchymova a my jsme odříznutí od Severočeského kraje. To je vzorová situace a na tuhle se máme připravit. A neřešit takovéhle ptákoviny, nezlobte se na mě.
Jeden můj kolega, nebudu ho jmenovat, v rámci, mám dojem, projednávání této věci, mi napsal do e-mailu jednu krásnou věc. On mi napsal: "My se nemusíme bát ISIS, Islámského státu a jeho bojovníků, že by nás zničili. My se zničíme sami." Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
