Hudec (SZ): Babička a klasická literatura. Zbytečně hrocený problém

03.11.2015 5:31 | Zprávy

S Němcové Babičkou („Zrušte Babičku, nerozumíme ji“, LN 13.10.) jsem se poprvé potkal někdy ve třetí třídě, na přelomu padesátých a šedesátých let. V době, kdy tvrdá protináboženská propaganda poúnorového režimu zdaleka ještě neztrácela dech. Kdepak aby před těmi více než padesáti roky děti běžně znaly pojmy a reálie sebevzdáleněji souvisejícími s vírou nebo i jen pověrou – jako byl právě ten škapulíř!

Hudec (SZ): Babička a klasická literatura. Zbytečně hrocený problém
Foto: zeleni.cz
Popisek: Logo Strany zelených

Nicméně text byl samozřejmě doplněn vysvětlivkami, učitelé zrovna tak samozřejmě uvyklí nejen neznámá slova, ale i méně srozumitelné, dobově podmíněné nebo archaicky formulované části textu dětem vysvětlovat. Ostatně mohu dosvědčit, že dobří učitelé to dnes dělají stejně.

Kromě toho, srozumitelnost textu nestojí a nepadá s tu a tam se vyskytujícím neznámým slovem. Pozornější čtenář si význam často domyslí z kontextu. Jestliže čtu právě v té Babičce, že kovářka slíbila Viktorce cosi proti uhranutí zřejmě nedobrým člověkem, že jí to zavěsila na krk, pak i když neznám přesný význam slova „škapulíř“, mám dosti konkrétní představu, o co asi jde a k čemu to slouží. Dnes dokonce více než před těmi padesáti roky, protože dnešní společnost je přes všechnu technizaci a vnější racionalitu zřetelně pověrčivější. Třeba při přijímacích zkouškách na osmileté gymnázium, navzdory tomu, že se k nim zpravidla hlásí nadanější část populace,  jsem snad nezažil dítě, které by na lavici nemělo aspoň nějakou drobnost pro štěstí a jako ochranu před neúspěchem. V podstatě škapulíř!

Zažíváme v posledních létech zvláštní renesanci národovectví, jíž jsme měli za dávno přežitou. A nemám teď na mysli minoritní extrémní proudy různých pouličních „Nicnežnárodů“. I v seriózních politických kruzích a diskusích se to „národními zájmy“ jen hemží.  Čekal bych tedy, že úměrně tomu poroste zájem i o národní kořeny, o českou historii. A jak jinak než přes klasickou literaturu, aspoň pro většinu, která se jen těžko bude prokousávat odborným jazykem vědeckých historických textů?  Zřejmě už jen odborníci a malá část vzdělanějších vrstev  něco tuší o rukopisných bojích, které se odehrávaly převážně v 19.století. Bojů o literární falza,  která měla dokazovat starobylost českých literárních památek, jazyka a zprostředkovaně tak zrovnoprávňovat a legitimizovat český národ mezi ostatními evropskými národy, zejména pak měly ukázat, že se plně vyrovná německému rivalovi .

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Ing. Martin Kolovratník byl položen dotaz

Hezky napsané

Celý váš komentář ke státnímu svátku se mi líbil. Na konci píšete, že 28. říjen není jen datum. Je to připomínka, že když táhneme za jeden provaz, dokážeme všechno. Nemyslíte, že to je ale něco, co vy politici vůbec neděláte? Že se nejste schopni ani v dost zásadních věcech oprostit od vaší stranick...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Václav Klaus: Odešel velký a mimořádný člověk

11:16 Václav Klaus: Odešel velký a mimořádný člověk

Kardinál Duka byl velký a mimořádný člověk a jeho odchod je velikou ztrátou nejen pro naši katolicko…