Spravedlivě uspořádaná společnost musí šetřit i svobody ostatních, kdo s tím obchodem mají jakýmkoliv způsobem co do činění.

V prvé řadě zaměstnanců, spíše zaměstnankyň, protože to jsou právě v těch supermarketech ve velké většině ženy, kdo sedí u pokladen nebo rovnají zboží do fochů. Proklamovaná svoboda mít otevřeno v obchodě čtyřiadvacet hodin denně a třistapětašedesát dnů v roce zároveň znamená značné omezení svobody těch zaměstnankyň.  A to i tehdy, když ony s tím souhlasí, třeba s odůvodněním, že si tak aspoň přivydělají. Protože plat, který dostávají za běžnou, zákonem stanovenou pracovní dobu, jim nestačí. Ostatně nízké platy řadových zaměstnanců obchodu jsou veřejným tajemstvím.