Navrhovatelem zákona je poslanec J. Zlatuška a jeho asistent M. Hamerský, který je skutečným hybatelem věci. O legalizaci eutanázie se snaží již po několikáté. A opětovně před volbami...

Rozumí-li navrhovatelé důstojnou smrtí asistovanou sebevraždu a eutanázii, pak lze vyvozovat, že v jejich pojetí jiný způsob úmrtí je nedůstojný. Nedůstojné je tak zemřít přirozenou smrtí v rodinném kruhu mezi nejbližšími, nemocného dochovat v laskavé péči v nemocnici či hospici, nedůstojnou je hrdinská smrt, kdy hasič nasadí život v plamenech za záchranu druhého?

Jsme vystaveni zkouškám útoků na podstatu našeho lidství. Setkání ukázalo, že podporovateli eutanázie jsou především Ti, kteří nemají bezprostřední zkušenost s umírajícími. Mezi jejími zastánci byli etik, právník, asistent poslance, ale i úspěšný operatér, zvyklý vítězit nad nemocí. Organizátoři jej použili jako „odborný“ lékařský štít pro legitimizaci svých návrhů. „Palach povýšil hodnotu svého rozhodnutí nad hodnotu lidského života“, prohlásil. Oponoval jsem: „Pane profesore, je velký rozdíl mezi sebevrahem, jehož čin musíme odmítnout, a hrdinou, kterého obdivujeme. Sebevrah pohrdá životem, který dostal, zatímco hrdina pohrdá smrtí, jíž se nebojí - v kritické situaci se obětuje pro vyšší dobro.“

Uvedl též: „Když někdo trpí, tak pro něj je eutanázie vykoupením, dobrou smrtí.“ Na jedné konferenci jsem se od něj dokonce dozvěděl, že když zvíře trpí, tak jej přece také milosrdně utratíme... Jako další argument k umožnění zabíjení slabých a nemocných lidí uvedl renomovaný profesor situaci, kdy ve válce má jeden lékař kolem sebe spoustu zraněných. „Můžu operovat jen jednoho a ostatním je lepší aplikovat vysokou dávku morfinu a milosrdně je tak usmrtit.“ Myslím, že na to je námitka také snadná – je to přece volba menšího zla v akutní kritické situaci, kdy hrozí nebezpečí z prodlení pro objektivní nemožnost záchrany trpícího raněného. To není poctivý argument pro zavedení eutanázie do časů klidu a míru, blahobytu a dostupnosti péče. Z praxe mohu dosvědčit, že nesnesitelnou fyzickou bolestí dnes nikdo trpět nemusí. Na to jsou dnes již relativně snadné medicínské prostředky a postupy. V hospicích eutanázie není možná a nikdy nebude. Protože netrpí-li nemocný bolestí, nemá důvod volat po eutanázii.