Proto jsem s podivem zjistil, jak rychle, a hlavně potichu se přiblížila Valná hromada FAČR. Možná, že širokou fotbalovou veřejnost uchlácholilo zvolení předsedy FAČR Martina Malíka. Já bych ale, být moravským delegátem a také moravským fotbalovým fanouškem, tak uchlácholen nebyl. Valnou hromadu, která je před námi, totiž čeká možná zásadnější volba, než byla volba předsedy. Na Valné hromadě se má rozhodnout, zda se Morava definitivně vrhne do české náruče, anebo si zachová fotbalovou identitu i s právem uhájit si ji.

Podle českého návrhu úpravy stanov by se totiž poměr členů ve výkonném výboru, který byl dosud vyvážený, přesunul ve prospěch českých delegátů, a moravští zástupci by tak ztratili možnost rozhodnout i o klíčových věcech, kterou je například v nejbližší době pozice předsedy komise rozhodčích.

Český fotbal fungoval téměř tři desítky let na demokratickém principu při respektování zvláštností fotbalu v Čechách a současně zvláštností na Moravě. Přestože se obě strany nesčetněkrát pohádaly, vždy nakonec našly společnou řeč, byť to někdy trvalo třeba i delší dobu. V diskusi, při respektování základních pravidel, se vytvářejí nové a trvalé hodnoty, a tak se domnívám, že v tuto chvíli dělat zásadní zásahy do struktury svazu je předčasné a samotnému fotbalu na Moravě to určitě nepomůže. Strašení české strany evropskou fotbalovou federací u mě navíc hraničí až s vydíráním.