Článek byl převzat z Profilu prof. Mudr. Miloš Janeček, CSc. - Havel v Bělorusku aneb Tři lídři, dva osudy

Na titulní straně Zpravodaje českého Senátu je vyfocený jeho předseda Miloš Vystrčil se známou běloruskou aktivistkou Svjatlanou Cichanouskou. Český politik pózuje v roušce a s anglickým nápisem „Help Bellarus“ na klopě, oba drží skleněnou plaketou ruku v ruce. Nápis na plaketě se luští ztuha, neboť jej drží na kameru obráceně. Hlavní představitelka běloruské opozice dorazila na osobní pozvání předsedy Miloše Vystrčila, o události široce referovala snad všechna mainstreamová média  a mne to inspirovalo k malé srovnávací úvaze.

Svjatlana Cichanouská před svým vstupem do politiky působila jako učitelka, politice se věnoval její manžel Sjahrej. Jeho uvězněním mu běloruský režim znemožnil kandidovat na prezidenta a udělal z něj politického vězně. Svjatlana převzala jeho myšlenky a vstoupila do voleb 2020. Podporovala ji opozice i veřejnost. Volby vyhrál s drtivou převahou Andrej Lukašenko, který je u moci prakticky od rozpadu SSSR. (Teď prosím nespekulujme, zda a jak moc byly běloruské volby svobodné a rovné). Cichanouská s odkazem na podporu veřejnosti, politické opozice a běloruské inteligence odmítla výsledek voleb uznat, označila jej za zmanipulovaný a odešla do exilu v sousední Litvě. V červnu 2021 vystoupila před českým senátem.

Václav Havel se narodil do rodiny podnikatelů a intelektuálů. „Díky“ tomu měl omezené možnosti studia a tak nemohl studovat humanitní vědy, na AMU ho nevzali a na ČVUT také ne. Pracoval jako jevištní technik, dálkově vystudoval divadelní fakultu a stal se dramaturgem Divadla Na Zábradlí. Přitom psal hry, eseje a typogramy. V červnu 1967 na sjezdu spisovatelů kritizoval cenzorské choutky režimu, roce 1968 od jara vystupoval veřejně proti monopolu KSČ. S potlačením pražského jara skončil v divadle, jeho hry se nesměly hrát. V roce 1975 napsal otevřený dopis prezidentu Husákovi, byl obviněn z podvracení republiky a stál u vzniku Charty 77. Byl opakovaně neoprávněně ve vazbě a v roce 1979 byl dokonce odsouzen na 4,5 roku nepodmíněně. I když opakovaně dostával nabídky pracovat v zahraničí, odmítal je, pokud nebudou propuštěni i ostatní jeho političtí kamarádi. V 1989 stál za peticí Několik vět, byl opět zatčen, záhy propuštěn, pak přišla demonstrace 17. 11. 1989 a další osudy Václava Havla jsou velmi dobře známé.