Účty za elektřinu se tak sníží. To zní skvěle, že? Ale jaká je realita a kdo to nakonec zaplatí? Výše POZE je částečně dána i tzv. solárním tunelem, který v letech 2009–2010 způsobili tehdejší politici napříč celým spektrem, když zavázali náš stát platit solárním baronům vysoké výkupní ceny na 20 let dopředu, přestože už v té věděli, že je nastavená podpora přemrštěná.

Samotná myšlenka takového poplatku ale rozhodně není špatná – každá megawatthodina elektřiny, kterou si vyrobíme na vlastním území znamená méně závislosti na dovozu surovin z jiných zemí, modernizaci a decentralizaci energetiky. Ve výsledku tedy úspory.Jak říká můj kamarád egyptolog Miroslav Bárta, každá civilizace potřebuje pro svůj růst dostupné energie. Samotnou snahu snížit ceny energií tedy považuji za správnou.

Koneckonců všichni dodavatelé už dříve oznámili, že od příštího roku ceny opět sníží a jsem přesvědčen, že tomu nepomáhá jen uklidnění situace na energetických trzích, ale také důležité změny legislativy či výrazný rozsah investic posledních let. Současný návrh Babišovy vlády zatíží státní rozpočet, a tedy současné i budoucí daňové poplatníky, zhruba 42 miliardami korun. Pro srovnání, v návrhu rozpočtu minulé vlády se na příští rok počítalo s částkou přes 24 miliard korun. Rozdíl je tedy zhruba 17 miliard korun, které bude potřeba někde najít.