Jaroš (SPD): Povede Polsko skutečně bývalý rváč Karol Nawrocki, nebo někdo jiný?

06.08.2025 15:16 | Komentář

Ve středu 6. srpna Andrzeje Dudu po deseti letech v prezidentském křesle vystřídá Karol Nawrocki. Stane se tak navzdory tomu, že Nawrocki, nezávislý kandidát za opoziční stranu Právo a spravedlnost (PiS), nebyl původním favoritem voleb.

Jaroš (SPD): Povede Polsko skutečně bývalý rváč Karol Nawrocki, nebo někdo jiný?
Foto: Archiv PJ
Popisek: Pavel Jaroš

Ještě v prvním kole jej o dva procentní body porazil liberální kandidát vládní Občanské platformy (PO) Rafał Trzaskowski, jenž v současné době vykonává funkci primátora Varšavy. Přestože exit polls původně predikovaly stejný výsledek i ve druhém kole, Nawrocki nakonec získal 50,89 % hlasů.

Pravděpodobně mu pomohly hlasy voličů Sławomira Mentzena z pravicové koalice Konfederace svobody a nezávislosti, jenž v prvním kole volby skončil jako třetí. Jak je ale možné, že se prezidentem země s 36,5 miliony obyvatel stal někdo, koho na rozdíl od populárního Trzaskowského před pár měsíci nikdo neznal? Za vším, co má co do činění s polskou politikou, hledejme Jarosława Kaczyńského. A jinak tomu není ani v případě prezidentství Karola Nawrockého. 

Jarosław Kaczyński, jednovaječné dvojče bývalého prezidenta Lecha Kaczyńského, jenž tragicky zahynul během letecké havárie u Smolenska v roce 2010, i přes svůj pokročilý věk stále řídí politické dění v zemi. Jako předseda konzervativní a národovecké PiS, kterou spoluzakládal se svým bratrem, se snaží nastolit protiváhu liberálním reformám, jež prosazuje vláda Občanské platformy pod vedením premiéra Donalda Tuska. Polský prezident má právo vetovat navržené zákony, čehož dosud Andrzej Duda aktivně využíval. Dudu si do funkce z tohoto důvodu jako zástupce PiS a jimi prosazovaných hodnot vybral právě Kaczyński. Vzhledem k tomu, že polská ústava nedovoluje, aby někdo na funkci prezidenta kandidoval třikrát, musel ale doyen polské politiky vsadit na jiného koně.

Svůj tah ale Kaczyński dost důkladně nepromyslel. Po „bezproblémovém“ Andrzeji Dudovi opět vybral mladou a neokoukanou tvář – dvaačtyřicetiletého historika Karola Nawrockého, který se na první pohled pravděpodobně jevil jako ideální volba. Jenže ředitel Ústavu národní paměti ve Varšavě, jenž dříve stál i v čele Muzea druhé světové války, je také bývalý chuligán a násilník s vazbami na gdaňské podsvětí. Nawrockého pověsti nepomáhá ani tzv. kauza byt. Nawrocki se během kampaně prezentoval jako obyčejný muž z lidu, který vlastní pouze jednu nemovitost. Brzy ale vyplulo napovrch, že v minulosti podvedl staršího muže, od nějž odkoupil garsonku v Gdaňsku s tím, že se o něj bude starat. Handicapovaný muž ale skončil v pečovatelském domě.

Pravicové a konzervativní voliče ale kontroverzní minulost Karola Nawrockého nakonec nijak neodradila. Mnohem větším strašákem se pro ně stal jeho protikandidát Trzaskowski. Bývalý europoslanec, který studoval na zahraničních univerzitách a mluví několika světovými jazyky je pro mnohé z nich symbolem vládního establishmentu. Prezidentské volby byly tedy nakonec opět soubojem hodnotovým. Střetlo se zde sebevědomé, moderní Polsko–liberální, proevropské, a progresivní, s Polskem konzervativním, jež lpí na tradicích (ať už v otázce politického, náboženského nebo rodinného života). Na rozdíl od jiných evropských států nebyla v Polsku rozhodující otázkou voleb podpora Ukrajiny nebo větší investice do obrany a bezpečnosti. Obojí je totiž napříč politickým spektrem vzhledem k historické zkušenosti s Ruskem zcela samozřejmé. Jablkem sváru je ale v Polsku v polovině 20. let 21. století právo na potrat a konání duhových průvodů.

Karol Nawrocki bude ve funkci pokračovat v politice svého předchůdce Andrzeje Dudy (nebo, přesněji řečeno, Jarosława Kaczyńského). Polsko čekají politicky zajímavé roky. Jeho stabilita je přitom klíčová nejen pro region střední Evropy, ale také pro evropskou a celosvětovou politiku. Tradiční tahouni evropské integrace, Francie a Německo, totiž mají v posledních letech v důsledku chaotické politické situace dost problémů sami se sebou. Jejich roli tak částečně převzalo právě ekonomicky stále silnější Polsko, jehož strategický význam vzrostl také v souvislosti s válkou na Ukrajině. Premiér Tusk je čím dál častěji viděn po boku nejvýznamnějších světových státníků, například v rámci tzv. Koalice ochotných. S ohledem na globální bezpečnostní situaci a nepředvídatelné dění v Bílém domě sílí potřeba, aby rozkolísaná a politicky nestabilní Evropská unie jednala jednotně. To je ale s narůstající vnitřní fragmentací v členských státech čím dál těžší. V tomto kontextu bude i nadále velice zajímavé sledovat dění v Polsku. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Změna EU

Dobrý den, pane Skopečku, docela často kritizujete EU, ale nepřijde se, že takových jako vy, je bohužel málo nejen v EU, ale i třeba v samotné ODS, která byla přeci až do nedávna eurospektická? A jak teprve vysvětlíte to vaše spojení s těmi, co lobbují nejen za green Deal, ale i třeba za přijetí Eur...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Urban (SPD): Město bez vizí, bez dialogu, bez dokončených projektů. To chci změnit

11:02 Urban (SPD): Město bez vizí, bez dialogu, bez dokončených projektů. To chci změnit

Praha má obrovský potenciál, ale chybí jí vize, dialog s obyvateli a schopnost dokončovat veřejné pr…