Jarošová (SPD): Veřejný ochránce práv nemůže sloužit jako prodloužená ruka různých neziskovek

05.03.2020 14:32

Projev na 41. schůzi Poslanecké sněmovny 5. března 2020 k činnosti veřejného ochránce práv.

Jarošová (SPD): Veřejný ochránce práv nemůže sloužit jako prodloužená ruka různých neziskovek
Foto: SPD
Popisek: Monika Jarošová (SPD)
reklama

Děkuji za slovo. Přeji vám dobrý den, vážené dámy a pánové. Dovolte, abych se vyjádřila k výroční zprávě o činnosti veřejného ochránce práv. Jistě se všichni shodneme, že tento úřad musí být místem maximální profesionality a nestrannosti, protože často bývá místem posledního dovolání našich občanů proti porušování jejich práv. Práce ombudsmana je v mnoha případech záslužná. Většina podnětů, které jim přichází, je z oblasti sociální, to znamená stížnosti na špatně vypočtené důchody nebo dávky pro lidi se zdravotním postižením, ochrany dětí a další a další. Je ale velmi důležité, kdo je zvolen do čela jeho vedení. Za minulého vedení Anny Šabatové bohužel podle mě úřad neplnil řádně svoji úlohu, o čemž svědčí i klesající důvěra občanů. Spíše jsme tak mohli nabýt dojmu, že než o nestranný úřad se jednalo o velice angažovanou multikulturní neziskovku, která hájila především nepřizpůsobivé lidí na úkor těch slušných. Aspoň tak to vypadalo. A s tím mělo naše hnutí SPD problém. Stačí si připomenout některé její počiny.

Začnu třeba šátkovou kauzou. V roce 2013 tvrdě vystoupila proti ředitelce Střední zdravotnické školy na Praze 10, která zakázala studentce somálského původu v souladu se školním řádem nosit do školy hidžáb. Tento velmi mediálně sledovaný případ nakonec skončil u soudu. Přitom na počátku vůbec nešlo o šátky. Dívka měla dle školského zákona předložit doklad o pobytu na území ČR, který neposkytla, a místo toho podala stížnost úřadu ombudsmanky, patrně s pomocí nějaké neziskovky. Naštěstí soud po určitém čase vyslovil osvobozující verdikt pro žalovanou ředitelku zdravotnické školy, do té doby bezúhonnou a skvělou pedagožku, která si díky tlaku kolem této kauzy málem poškodila zdraví. To, co musela absolvovat, nepochopí asi nikdo, kdo si něčím podobným neprošel. Tato kauza byla prý pro paní Šabatovou dle jejích slov nejobtížnější. Tak si řekněme, jaká asi musela být pro paní ředitelku. Ono vláčet paní ředitelku Kohoutovou po soudech a udělat jí na dlouhé měsíce ze života peklo, do chtělo fakt velkou porci píle a odříkání. Bohužel případ ještě není zdaleka u konce, neboť Nejvyšší soud osvobozující rozsudek zrušil a případ vrátil soudu prvního stupně k dalšímu projednání. Takže paní ředitelku pravděpodobně čeká další podobný kolotoč, aby hájila svou školu, osvobozenou, oproštěnou od náboženství.

Tak zatímco práva cizích státních příslušníků byla pro paní Šabatovou hájena do roztrhání těla, tak na práva našich občanů dost často zapomínala nebo postup proti nim obhajovala. To dosvědčuje zejména kauza bratrů Michalákových, kde se postavila za norské úřady s prohlášením, že důvěřuje norskému systému zastoupenému Barnevernetem. Ten byl přitom několikrát kritizován i orgány Evropské unie, když označil některá jeho rozhodnutí ve věci odebírání dětí za více než diskutabilní a v některých případech i protiprávní.

Další perličkou je to, že paní Šabatová přiznala, že se s případem vlastně podrobněji neseznámila, což jí ovšem nebránilo podpořit norské orgány na úkor české matky. Dalším zajímavým případem její práce byly dvě nastrčené pracovnice, které na její žádost zavolaly do realitních kanceláří, představily se jako Romky a požádaly o zprostředkování nájemního bytu. Zde paní Šabatová patrně vyměnila svůj úřad za novou pozici - agenta provokatéra.

Pokud se zaměřím na jiné případy z činnosti bývalé ombudsmanky, nelze přehlédnout její aktivitu v oblasti zákonů, protože ombudsman může ze své pozice vládě doporučit přijetí, změnu nebo zrušení zákona. A tak vznikl podařený návrh zákona o sterilizaci a úřední změně pohlaví translidí. Dnes to funguje tak, že pokud chcete úřední změnu pohlaví, je nutné předtím provedení chirurgického zákroku přeměny pohlavních orgánů, což je logické. Ovšem jak pro koho. Na základě obdrženého podnětu od paní Šabatové již Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo návrh zákona, který by umožnil úřední změnu pohlaví bez podstoupení chirurgických zákroků. Stačilo by jen zajít na matriku a nahlásit změnu pohlaví a klidně každý měsíc, tak jak se cítím nebo jak se mi to hodí. Předloha tohoto zákona se zatím naštěstí nedostala do schvalovacího procesu.

Dalším jejím počinem byl návrh na zrušení takzvaných bezdoplatkových zón. Ten dneska obcím umožňuje vymezit oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů a osoby, které se do takové oblasti přistěhují, nemají nárok na doplatek na bydlení. To má zabránit dalšímu rozvoji byznysu s chudobou. Dle paní Šabatové jsou tato ustanovení v rozporu s ústavním pořádkem a měla by být zrušena. Ústavní soud zatím také nerozhodl. Paní Šabatová také velmi podporovala uzavírání manželství párů stejného pohlaví a doporučila Sněmovně, aby je uzákonila. Páry by podle ní měly mít právo adoptovat i děti, s čímž naše hnutí SPD zásadně nesouhlasí. Dále také navrhla hned několik zásadních změn týkajících se jak rodinného života, tak ochrany před diskriminací nebo i vzdělávání o specifikách sexuálních minorit. Lidé s odlišnou sexuální orientací by podle ní měli mít možnost přiměřeného finančního odškodnění za způsobenou diskriminaci, ale myslím si, že to jsou jen uměle vyvolané problémy. Zřejmě proto, aby měly neziskovky, které se diskriminací zabývají, důvod k existenci a k bezplatnému čerpání peněz z našich daní. Další aktivitou byl návrh na změnu antidiskriminačního zákona, ačkoli dosavadní celkem dobře deset let fungoval. Důvodem změny je prý stále přetrvávající řada stereotypů a předsudků. Nemyslím si, že změnou tohoto zákona se změní něčí údajné předsudky.

Toto bylo několik případů během jejího šestiletého funkčního období. Já sice chápu, že výkon takto odpovědné a náročné funkce je velice složitý a že se nelze zavděčit všem stranám projednávaných případů, přesto jsem přesvědčena, že veřejný ochránce práv a jeho úřad nemůže sloužit jako prodloužená ruka různých neziskovek s politickým programem a též stranit některým lidskoprávním aktivistům. Nelze přece upřednostňovat menšinové skupiny na úkor většinové společnosti, tak jak to mnohdy sleduji. A je jedno, zda se jedná o práva muslimů, migrantů, Romů či LGBT komunity jenom proto, že se jedná o menšiny. To, že je něco menšinou, totiž ještě neznamená, že je pravda na jeho straně. Úřad ombudsmana je institucí, která by se měla těšit obrovské důvěře naší veřejnosti a měla by být reprezentována všeobecně uznávanou osobou. Bohužel musím konstatovat, že v případě minulé ombudsmanky se tak nedělo a pevně věřím, že nově zvolený ochránce práv pan Stanislav Křeček bude ke své práci přistupovat odpovědněji a bude lépe naplňovat poslání tohoto úřadu tak, jak bylo při jeho schvalování zamýšleno. Bohužel z těchto důvodů naše hnutí SPD výroční zprávu nepodpoří.

Děkuji. (Slabý potlesk z lavic SPD.)

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Sehnal (APB): Elektromobily jsou budoucnost. Potřebujeme ale další zdroje energie

15:18 Sehnal (APB): Elektromobily jsou budoucnost. Potřebujeme ale další zdroje energie

Komentář předsedy Aliance pro budoucnost Pavla Sehnala ke směřování energetiky s ohledem na očekávan…