Je-li dle Ústavy České republiky lid zdrojem veškeré moci, pak musí mít právo rozhodovat o všech záležitostech spojených s fungováním státu. Toto právo má doposud zaručeno jen prostřednictvím volených zástupců a proto je nutné jej rozšířit i o institut referenda, neboť je mu to slibováno již od dob Sametové revoluce. Bohužel žádná dosavadní politická reprezentace v sobě nenašla odvahu tento zákon zařadit do našeho právního pořádku. Jediné celostátní referendum bylo schváleno pro přistoupení k EU a jednalo se o jednorázovou záležitost. Legitimnost tohoto referenda nebyla svázána s jakýmkoliv kvorem, podmiňujícím jeho platnost. Je proto úsměvné, pokud dnešní „podporovatelé“ referenda požadují kvora, která jsou jen těžko dosažitelná a tím prakticky referendum znemožňující.

Mezi zářné příklady patří návrh z dílny ČSSD, který požaduje sebrání 850 000 tisíc podpisů, aby vůbec mohlo být referendum vypsáno. A aby bylo platné, muselo by se ho zúčastnit 50% oprávněných voličů…Co k tomuto dodat? Nebylo by pro ČSSD férovější rovnou přiznat, že si vlastně žádné referendum nepřeje? I pokud by se zájemcům o vyvolání referenda podařilo získat uvedený počet podpisů, přesto by nemohli požadovat referenda o našem ukotvení či opuštění institucí, jejichž jsme členy. Převedeno do srozumitelného jazyka, o našem členství v EU či NATO.

I tak může vypadat důvěra ve voliče…Je spravedlivé podotknout, že proti referendům o EU či NATO je i hnutí ANO, přestože o potřebě zákona o obecném referendu přesvědčovalo své voliče…

Je pokrytecký argument odpůrců referenda, kteří tvrdí, že občan není dostatečně kvalifikovaný odpovědně rozhodovat o otázkách spojených například s členstvím v EU. Musím si tedy položit otázku, jak může být občan odpovědný volit na čtyři roky poslance, kteří mají rozhodovat o stovkách zákonů?

Referendum je nejvyšším projevem důvěry v moudrost voliče. Není to odvržení odpovědnosti, jak se mnozí odpůrci snaží argumentovat, ale projevení respektu k občanovi.