Především je třeba se ptát, proč tento systém odmítá odborná veřejnost – lékaři i lékárníci. Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví důvodem takového postoje je neochota jednotlivců využívat moderní technologie. To si však nemyslím. Spousta lékařů ve svých ordinacích už léta využívá softwarové programy, lékárníci pracují s počítači minimálně od 90. let minulého století a své vybavení musí neustále zdokonalovat. Od začátku roku 2012 mají dokonce vyhláškou nařízeno povinné vybavení počítačem a internetovým připojením.

Systém e-preskripce se připravuje od roku 2008. Jeho praktické počátky spadají do roku 2011 a povinné spuštění systému bylo původně plánováno od 1. ledna 2015. Když došlo k odkladu, byl dostatek času vytvořit systém, který by motivoval lékaře a lékárníky k jeho používání. Nemyslím finančně, ale tím, že by jeho používáním zefektivnili svou práci: že by se v systému dostali k potřebným informacím, minimálně k lékovému záznamu pacienta. Že by systém z odborného a bezpečnostního hlediska umožnil zlepšit péči o pacienta. Tento přínos všichni odborníci očekávali. A to nemluvím o uživatelsky přátelském prostředí pro zdravotníky.

Státní ústav pro kontrolu léčiv ani ministerstvo zdravotnictví nemohou říct, že by systém zdravotníci bojkotovali. Třeba lékárníci si na svém sjezdu v listopadu 2013 jako prioritu pro léta 2014-2017 stanovili podporu elektronického zdravotnictví eHealth a elektronického předepisování receptů i poukazů v podobě, která bude přínosem jak pro pacienty, tak pro poskytovatele zdravotní péče.