„Urgentní příjem v Jindřichově Hradci funguje necelé čtyři měsíce, ale ohlasy pacientů i lékařů nemocnice a záchranné služby již nyní potvrzují, že bude hlavním pilířem akutní péče na východě našeho regionu. Pro pacienty znamená jistotu odborné péče v plném rozsahu 24 hodin denně. Je možné, že někdo může služby urgentu zneužít, tomu se nedá zabránit, výhody a přínos pro akutní pacienty ovšem převažují. Jindřichohradecký příklad je prvním krokem na cestě správným směrem a Jihočeský kraj v ní hodlá dál pokračovat,“ uvedla první náměstkyně jihočeského hejtmana Mgr. Ivana Stráská.
Zelenou dává vzniku dalších urgentních příjmů jednoznačně záchranná zdravotnická služba. „Každá krajská nemocnice i na úrovni okresů by takto koncipovaná pracoviště měla mít, protože při počtu výjezdů zdravotnické záchranné služby a rostoucímu počtu přivážených pacientů, je naprostou nezbytností. I ve velkých nemocnicích prochází 99 procent pacientů urgentním příjmem, který zpravidla přímo navazuje na operační sály,“ konstatoval ředitel Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje a předseda Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR MUDr. Marek Slabý.
Připomněl, že ne každý pacient je zcela jednoznačně indikován k umístění na nějaké konkrétní oddělení, což může znamenat jeho převážení „z místa na místo“. Ne každý pacient přivezený záchrannou službou je indikován k tomu, aby zůstal v nemocnici. Na urgentním příjmu je pak takový pacient odfiltrován z nemocničního systému. Je převzat od záchranky, na místě zaléčen a odeslán do domácí péče. Přiváženi jsou například opilci, kteří potřebují ošetření, ale následně končí na záchytce. Ti se pak vůbec nedostávají do styku s ležícími pacienty. Na druhé straně těžce postižení pacienti vůbec neprocházejí nemocnicí, ale hned z urgentního příjmu jsou přímo odesláni na konkrétní specializované oddělení případně vyšší pracoviště, kde je jim poskytnuta potřebná péče. Odpadává tak celá řada zbytečných procedur a zdržování.
„Je jasné, že systém záchranné služby se bude měnit tak, jako je tomu třeba v Rakousku nebo Německu, kde záchranka, pokud nejede přímo na konkrétní oddělení, směřuje zcela automaticky na urgentní příjmy. Lékaři urgentního příjmu přitom pracují zpravidla jak v nemocnici, tak na záchrance, což vede ke zvyšování jejich odborných kvalit a erudice. Urgentní příjem je věc dobrá jak pro pacienty, tak pro personál nemocnic i záchranné služby. Prospěch z toho má ale vždy a jednoznačně pacient,“ doplnil MUDr. Slabý.
V mnohých evropských zemích je systém urgentních příjmů již dávno naprostou samozřejmostí. Příkladem může být Rakousko, Německo, Anglie a další země. Pacient tak přichází na lůžkovou stanici kompletně odbaven, což znamená významnou časovou úsporu, minimální potřebu dalších následných pohybů pacienta po zdravotnickém zařízení a menší zatížení středního zdravotnického personálu na lůžkové stanici. Ten se tak může daleko více věnovat práci s pacienty na oddělení.
Příjem pacientů s nestabilními vitálními funkcemi akutně ohrožených na životě či zdraví probíhá přes speciálně vybavený Emergency sál. Zde je k dispozici operační stůl, anesteziologický přístroj, invazivní hemodynamická monitorace, RTG, CT, SONO a základní laboratoř. U pacienta vždy přítomným lékařem je starší zkušený anesteziolog, jeho asistent a radiolog, a podle druhu postižení či onemocnění, příslušný starší specialista, traumatolog, chirurg, internista, neurolog a podobně. Po stabilizaci životních funkcí, provedení neodkladných úkonů, zajištění vstupů a stanovení diagnózy, je pacient odeslán na příslušnou ICU nebo operační sál. Vše se tedy odehraje na jednom místě, rychle, s maximální efektivitou a minimálními prodlevami.
„Tento systém je dnes uplatňován ve všech rakouských nemocnicích, jen velikost příjmových jednotek odpovídá velikosti a významu dané nemocnice. Vždy je však velmi efektivní pro všechny zúčastněné, jak pro pacienta, tak pro ošetřující personál. Jeho zavedení v našich podmínkách nelze jinak než vřele uvítat a co nejvíce podpořit,“ zdůraznil MUDr. Ctibor Vojta, anesteziolog Všeobecné nemocnice v rakouském Linci.
Vůbec první urgentní příjem (UP) začal fungovat ve 30. letech 20. století v americkém Louisville. Jeho zakladatelem byl Arnold Griswold. Krátce na to objevily první snahy o vznik urgentních příjmů také v Evropě, konkrétně v Anglii. Přesto si Britové na své první samostatně fungující Accident and Emergency (A&E - anglická verze UP) oddělení museli počkat do roku 1976.
„Snahy o zřízení urgentních příjmů v jihočeských nemocnicích považuji za velmi správný a do budoucna nevyhnutelný krok, který je plně v souladu s dokumentem Světové zdravotnické organizace (WHO) zdůrazňujícího právě onu nevyhnutelnost vzniku oddělení typu UP s centralizovaným příjmem a specializovaným UP týmem,“ upozornil MUDr. Pavol Šurda, otorinolaryngolog Fakultní nemocnice v anglickém Bristolu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kraj-jihocesky.cz
