V poslední době je velice aktuální otázka použití ruských aktiv k financování půjčky Ukrajině. V pátek se sešli belgický premiér Bart De Wever, německý kancléř Friedrich Merz a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Jednání prý bylo „konstruktivní“, ale žádné výsledky z něho zřejmě nevzešly. Dle Belgické tiskové agentury také evropští lídři zdůraznili, že je třeba najít konsenzus před 18. prosincem, tedy před jednáním Evropské rady. Plán je použít přibližně 185 miliard eur jako zástavu k půjčce Ukrajině.
Proč takový plán zřejmě nevyjde a proč je Belgie velmi silně proti tomuto plánu, to vysvětluje analytik pod přezdívkou Trapped Ion. Odhaduje šanci, že k použití zmrazených ruských aktiv dojde s pravděpodobností 20 až 30 %, tedy šance je malá. Připomíná, že Ukrajina nemá ani v nejmenším udržitelné finance, i přes vysoké daně a cla, a má 50miliardový deficit v dolarech každý rok. V letech 2022 a 2023 to nebyl takový problém, protože deficit byl financován z USA. Jenže to po politických změnách v USA už neplatí.
1/ Will be doing a decently long thread on the EU's plan to collateralize immobilized Russian sovereign assets held at Euroclear as part of a "reparations" loan. In short, the likelihood of this going through by April 2026 (when funding runs dry) is likely around 20-30%.
— Trapped Ion (@Trapped_Ion) December 7, 2025
Teď břímě financování Ukrajiny spadlo na Evropu, která už kvůli válce také utrpěla podstatné ekonomické ztráty a na válku šly celkem stovky miliard eur v různé podobě, ať už jako přímá finanční podpora ukrajinského rozpočtu, materiál nebo i nepřímá podpora. Jenže ani to nestačí. Analytik poznamenává, že na rozdíl od USA, Evropa nemůže navýšit rozpočet na Ukrajinu a zůstat globálně konkurenceschopná. Takže musí přijít s „kreativním řešením“.
Vykonává Okamura funkci předsedy sněmovny lépe než Pekarová?Anketa
Rusko má dle analytika v Euroclearu majetek v hodnotě přibližně 200 miliard dolarů, což je sice dost, ale celkem málo v porovnání s hodnotou celkové sumy, kterou Euroclear spravuje. Na začátku invaze, když byly schváleny první sankce, byl tento majetek zmrazen. Jak analytik dodává, to není nic nového, například za druhé světové války byl zmrazen německý majetek a zabaven byl až poté, co se Německo vzdalo. „Podobně jako ambasády, státní aktiva mají absolutní imunitu. Nemohou být postižena omezujícími soudními nařízeními. To bylo potvrzeno několikrát jak státními, tak mezinárodními soudy, i v Evropě,“ připomíná.
Způsob, jak toto obejít, byl nesahat na majetek sám, ale na úroky z něho generované. Už to bylo dle analytika legálně pochybné. Evropané to vysvětlují tak, že daní tento úrok a s výnosy dělají, co chtějí, protože do Ruska ho stejně poslat nemohou. Naopak Rusko má za to, že úroky jsou neoddělitelně spojeny s tímto majetkem, takže se jedná o zásah do majetku samotného. Každopádně, výnosy z těchto úroků přinesly pár miliard dolarů, což je ovšem pro potřeby financování Ukrajiny málo.
Fotogalerie: - Okamura na Slovensku
„Už od začátku války se ozývají hlasy volající po konfiskaci těchto aktiv. Ale i přes všechny panovačné Kallasové většina evropských byrokratů tuší, že to by byla větší katastrofa, než kdyby Rusko válku vyhrálo,“ říká analytik. A to proto, že mezinárodní investoři by si rychle spočítali, pod jakým tlakem by se evropské instituce ocitly kvůli soudním sporům. Rusko by zabavilo evropský majetek a třetí strany by mu začaly pomáhat vydobýt zbytek. Evropě by se kvůli zvýšenému riziku zdražilo financování dluhů.
Euroclear a její sesterská instituce Clearstream by byly těžce poškozeny, peníze by se přesunuly do USA, Švýcarska, Hongkongu, Singapuru, některé dokonce i do Číny. Jak analytik připomíná, nejde o to, kdo má koho rád, ale o to, že nemůžete být správcem majetku a nechat tento majetek ukrást. A i když budou nakrásně vysvětlovat, že se jedná o jednorázové opatření, majitelé aktiv prostě budou chtít snížit své riziko a přesunou je jinam. Proto konfiskace majetku padá.
S čím tedy „géniové v EU“ přišli? S reparační půjčkou. Vůbec nezabavují majetek, jen ho dávají jako zástavu na bezúročnou půjčku Ukrajině, která bude splacena z těchto aktiv v případě, že Rusko válku prohraje. „Pokud vám to přijde šílené nebo neprozřetelné, nebojte, bude hůř,“ komentuje to analytik s tím, že evropské státy vycházejí z konceptu odvetných opatření, tedy že státy, které se cítí poškozeny, mohou zavést opatření, která by normálně nebyla legální, vůči poškozujícímu státu. Tato opatření musejí být dočasná, vratná a nesilová. „EU, která se považuje za poškozený stát (v pořádku), tedy podniká kroky, které považuje za dočasné a vratné, a to tím, že v podstatě používá ruské peníze jako záruku, aby poskytla peníze jiné straně (Ukrajině). To NENÍ vratné, ANI dočasné,“ poukazuje analytik a dodává, že i v zákonech o odvetných opatřeních je výjimka pro státní majetek, tedy např. aktiva centrální banky. Tudíž případný soud bude mít rozhodování lehké. Co víc, Belgie v roce 1989 podepsala se Sovětským svazem, jehož je Rusko nástupnickým státem, smlouvu o vzájemných investicích. A podle ní by spor rozhodoval soud mimo belgickou i evropskou jurisdikci.
Je zde samozřejmě možnost, že by Belgie mohla odmítnout platit, kdyby arbitráž prohrála, jenže to by byla pro zemi ještě větší pohroma. Jak analytik připomíná, v podstatě žádná západní země neodmítla prohranou arbitráž zaplatit.
Co víc, belgický premiér si je velice vědom toho, v jaké je situaci. „Proto se tak zoufale snaží tento mechanismus zastavit. Pro Belgii by to byla úplná ztráta, protože by to byla právě ona, kdo by byl žalován a komu by bylo nařízeno zaplatit odškodné. Je to právě ona, kdo má bilaterální investiční dohodu s Ruskem. Je vyděšený, a to oprávněně,“ říká analytik k Bartu De Weverovi.
Jenže na něho začínají tlačit evropští představitelé, čímž analytik naráží na schůzku, kdy se s ním sešel Merz s von der Leyenovou. A to, že jednání byla „konstruktivní“, si vysvětluje tak, že do 18. prosince se toho ještě hodně stane. De Wever dal jasně najevo, že tento mechanismus podpoří jedině pokud se evropské země zavážou ke kolektivní odpovědnosti za vzniklé škody v důsledku prohraných soudních sporů. Jenže kvůli odškodnému se může jednat o obří částku, která přesáhne hodnotu majetku spravovaného Euroclearem. A proto to bylo ostatními státy odmítnuto. I sám Euroclear tuto variantu odmítá a jeho ředitel již napsal von der Leyenové, jaké riziko navrhovaný plán představuje.
Fotogalerie: - Fenomén svařák
„V EU by pravděpodobně došlo k velké právní krizi, protože EU by nutila Euroclear přijmout opatření, které je v rozporu s belgickým i mezinárodním právem, a proto by musela najít způsob, jak se chránit. Pravděpodobně by museli sami hledat odškodnění. Byla by to úplná katastrofa epických rozměrů, která by otřásla silným finančním sektorem v EU/Belgii,“ odhaduje analytik.
A vyvozuje závěr, že i kdyby EU mechanismus protlačila, tak není pravděpodobné, že se tak stane rychle. Naopak by ze všech stran přišly žaloby. Euroclear by se snažil o blokaci, stejně tak Belgie. Žalobu by samozřejmě podalo i Rusko a kvůli tolika žalobám by věřitelé žádali vyšší úroky. „Jsou to naprostí klauni a z jejich jednání je cítit zoufalství, přesto k tomu může dojít, akorát Belgie bude nést následky po několik desetiletí dopředu,“ komentoval evropské lídry.
„Zkrátka, pro Evropu je to prohra, tak jako tak. Dát Ukrajině peníze teď a doufat, že díky pár letům navíc, které jim zajistí, Ukrajina nějak vyhraje válku, nebo překopat rozpočty a vzít si další dluhy, nebo prostě nechat Ukrajinu, ať jí dojdou peníze. Všechny možnosti jsou špatné,“ zhodnotil situaci.
40/ In short, it's a lose-lose for Europe. Give Ukraine this money now and hope the extra couple years it buys Ukraine will somehow win them the war, or redirect budgets around and take on more debt, or just let Ukraine run out of money. All bad options.
— Trapped Ion (@Trapped_Ion) December 7, 2025
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Má EU půjčovat peníze Ukrajině?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Karel Šebesta
