V poslední době je velice aktuální otázka použití ruských aktiv k financování půjčky Ukrajině. V pátek se sešli belgický premiér Bart De Wever, německý kancléř Friedrich Merz a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Jednání prý bylo „konstruktivní“, ale žádné výsledky z něho zřejmě nevzešly. Dle Belgické tiskové agentury také evropští lídři zdůraznili, že je třeba najít konsenzus před 18. prosincem, tedy před jednáním Evropské rady. Plán je použít přibližně 185 miliard eur jako zástavu k půjčce Ukrajině.

Proč takový plán zřejmě nevyjde a proč je Belgie velmi silně proti tomuto plánu, to vysvětluje analytik pod přezdívkou Trapped Ion. Odhaduje šanci, že k použití zmrazených ruských aktiv dojde s pravděpodobností 20 až 30 %, tedy šance je malá. Připomíná, že Ukrajina nemá ani v nejmenším udržitelné finance, i přes vysoké daně a cla, a má 50miliardový deficit v dolarech každý rok. V letech 2022 a 2023 to nebyl takový problém, protože deficit byl financován z USA. Jenže to po politických změnách v USA už neplatí.

1/ Will be doing a decently long thread on the EU's plan to collateralize immobilized Russian sovereign assets held at Euroclear as part of a "reparations" loan. In short, the likelihood of this going through by April 2026 (when funding runs dry) is likely around 20-30%.

— Trapped Ion (@Trapped_Ion) December 7, 2025

Teď břímě financování Ukrajiny spadlo na Evropu, která už kvůli válce také utrpěla podstatné ekonomické ztráty a na válku šly celkem stovky miliard eur v různé podobě, ať už jako přímá finanční podpora ukrajinského rozpočtu, materiál nebo i nepřímá podpora. Jenže ani to nestačí. Analytik poznamenává, že na rozdíl od USA, Evropa nemůže navýšit rozpočet na Ukrajinu a zůstat globálně konkurenceschopná. Takže musí přijít s „kreativním řešením“.