Všechny dosavadní bruselské návrhy na přesídlování migrantů však pomíjejí zásadní právní fakt, že všechny státy EU a naprostá většina ostatních světových států jsou vázány Úmluvou o právním postavení uprchlíků, jež byla uzavřena v OSN v roce 1951 a doplněna Protokolem v roce 1967 a je také součástí českého právního řádu.

Ve zmíněné Úmluvě se mimo jiné v článku 2 stanoví, že uprchlíci, jakmile se dostanou do nové země, jsou povinni respektovat všechny právní předpisy a dbát veřejného pořádku státu, na jehož území jsou. V rozporu s vítací politikou, kterou v loňském roce uplatnilo například Německo, se v Úmluvě praví, uprchlík nemá právo na azyl, jeho právem je pouze o azyl požádat. A suverenita každého státu spočívá v tom, že sám rozhoduje, kterého uprchlíka přijme a kterého nikoliv, zejména s ohledem na bezpečnost svého státu a jeho občanů. A zásadní věcí je, že Úmluva nedává nikomu právo přemisťovat uprchlíky z jednoho státu do druhého na základě jakýchkoli kvót.

Již jsme si bohužel za poslední roky zvykli, že vedení EU nedodržuje svá vlastní pravidla a zákony, ať již v průběhu řecké finanční krize či v průběhu migrační krize. Nicméně, podobné návrhy, jako výše uvedený, přilévají olej do ohně. Ve světě internetu a sociálních sítí jsou vlastně pozvánkou pro další migranty do Evropy. Vydejte se na cestu, my si vás přerozdělíme a ještě za to připlatíme.