Proto se mi vybavila ta písnička Jiřího Dědečka s názvem Blues pro slušný lidi.(http://www.youtube.com/watch?v=mF_iA9r3dXw) Zpívá se v ní:Kde jsou, kde jsou, kde jsou?  Kam se poděli? Odstěhovali se, nebo umřeli?

Možné varianty vývoje mluví o tom, že nás v roce 2010 bude při zachování současné porodnosti něco mezi pěti a sedmi miliony. Prognózy, které jsme sledovali ve spolupráci s RNDr. Tomášem Fialou, CSc. z Vysoké školy ekonomické, hovoří spíše o té skeptičtější variantě, tedy že porodnost zůstane nadále nízká (1, 4 dítětě). Demografický deficit je pro KDU-ČSL jedním ze signifikantních znaků toho, jak žily a pracovaly minulé vlády. Ze dne na den a v podstatě na dluh.

Demografický dluh byl dlouho nazírán jako nějaká „lidovecká úchylka”, hledání problémů tam, kde nejsou. Bohužel se jasně ukazuje, že jde o závažný ekonomický a strukturální problém našeho státu. Není dost plátců daně a plátců do důchodového fondu a stále nám ubývají. Proto nemáme na penze, na zdravotní péči a nevybíráme dost na daních. Tyto jednoduché kupecké počty ukázaly problém již mnoha evropským vládám. Sociální demokraté v Evropě to v sedmdesátých letech šmahem řešili dovozem přistěhovalců. My, křesťanští demokraté, jsme však realisté, a tak vidíme, co se u sousedů nyní děje. Po překročení jisté neviditelné toleranční hranice začali například Rakušané volit houfně extremisty. Nahnědlý populista Strache je dnes hvězdou volebních průzkumů.