Co potřebuje větrný baron ke svému dotačnímu byznysu?

Pozemek a velké peníze. Proč by ale čekal do léta na vytyčení akceleračních oblastí pro větrníky a solární parky, když ty se mají vyhýbat zemědělské půdě. Ti „šikovnější“ si raději koupí a přeplatí zemědělský pozemek buď od nějakého chamtivce, nebo od předluženého chudáka. Ale musí mít jistotu, že mu příslušný úřad schválí, že zemědělská půda přestane být zemědělskou půdou.

A protože při záporných tržních cenách na lipské burze nemá větrný baron, přes veškeré ideologické prohlášení o „užitečnosti“ a „výhodnosti“ větrné energie, šanci na to, aby vydělával, banka by mu na to nepůjčila. Pokud má ale banka záruku, že někdo bude větrnému baronovi hradit jeho prodělečnou výrobu, je to pro banku zaručený byznys a půjčí naopak ráda. Nejlepší je na ručení u všech bank stát, protože stát to vždy vybere od lidí na daních. A když budou větrní baroni moc prodělávat a stát bude moc doplácet, vláda pak nebude mít peníze na valorizaci mezd, důchodů a další věci. Stát ale bude muset vždy zaplatit, ať již bankám, nebo větrným baronům.