Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážená paní ministryně,
zase mně to vychází, že to mám pět minut před plánovanou přestávkou, ale pokusím se do toho času vejít, jenom ještě dovolím zareagovat na pana poslance Kobzu, který tady hovořil o těch otázkách, které se týkají trhu s vínem apod. Jenom bych chtěl říct, že tehdy to nebyl ministerský a vládní návrh, který toto přinášel. Byl to nakonec návrh, který prošel úpravami Poslanecké sněmovny a Parlamentu v této oblasti. Já jsem jako ministr tehdy takovéto požadavky na změnu způsobu obalů v rámci trhu s vínem nepřinášel.
Nicméně na druhou stranu je potřeba připomenout, že situace z hlediska pančování vína byla poměrně vážná a nebylo mnoho jiných opatření, kterými bychom dokázali tu situaci změnit, což se dnes podařilo. Nicméně já jsem tedy navrhoval trošku jiné způsoby, jak toho dosáhnout.
Nicméně teď k debatě o EET. Nebudu opakovat věci, které jsem zmiňoval minulý týden. Jenom připomínám, že opravdu tehdy v koaliční smlouvě stálo to, že se to bude týkat vybraných oborů, a že ta opatření budou ze strany vlády dostatečně kompenzační, aby se kompenzovaly náklady, které s tím podnikatelský sektor bude mít, což se bohužel v praxi nepodařilo naplnit.
Nicméně teď tady stojíme před touto novelou. My jsme se tehdy před dvěma lety aspoň snažili rozvolnit fázování, aby tady byla možnost nějaké časové prodlevy, vyhodnocení první a druhé fáze. Myslím si, že kdo četl nález Ústavního soudu, tak si myslím, že se tam dozvěděl mnoho konstruktivních a racionálních argumentů, že tato aplikace EET je poměrně tvrdá vůči především malým živnostníkům.
Já si tady dneska kladu otázku, poprosím, aby paní ministryně na ni mohla reagovat, jak se došlo k té hranici 200 tisíc Kč, která je limitem pro údajně volnější režim, byť tady pan poslanec Janda hovořil docela jasně o tom, že to bude nést administrativní nároky, spousta lidí, například někteří posudkoví lékaři ukončí svoji činnost, protože jim nebude stát kvůli několika málo posudkům v roce, dělat čtvrtletní papírové hlášení, tak to raději zruší, tzn. zase nápor na zbývající lékaře v systému. Rozhodně to není ideální, takto to nastavit, protože se podíváte dneska na kalkulátory daní v případě OSVČ, tak dojdete k tomu, že samotný živnostník, pokud využije 60% paušál, tak do, řekněme, příjmu zhruba 410 tisíc Kč žádnou daň státu neodvádí. Je tam paušál, je tam na něj sleva na dani. Tak já se ptám, proč zavádíme opatření vůči nějaké skupině, z které nedostaneme ani korunu daně. Když se podíváme na živnostníka, který má manželku, bude mít dvě děti, tak ta částka bude nad milion korun.
Můj dotaz zní, kde jsme stanovili zrovna hranici 200 tisíc Kč, proč z mého pohledu nebyla logičtější hranice alespoň 400 tisíc Kč, ať neděláme opatření, která budou vyvolávat náklady, ale pro stát efekt bude naprosto minimální, spíše negativní, protože někteří tu činnosti, ještě další, kteří ve 3. a 4. vlně zatím v systému nejsou, tak ji ukončí.
Myslím si, že bychom se měli poučit a měli bychom opravdu být těmi zákonodárci, kteří jsou, řekněme, efektivní v tom slova smyslu, že si uvědomujeme, že ta opatření, byť jsou někdy hájena bohulibými argumenty, nebo spíše čísly, tak že v praxi budou mít naopak kontraproduktivní dopady. Myslím si, že to poučení tady mělo být, a já bohužel reflexi v návrhu, který se v něčem může tvářit, že vychází živnostníkům vstříc, tak z hlediska 3. a 4. vlny, na koho to dopadne, tam pozitiva úplně takto nevidím.
Dovolil bych si ještě v závěru jednu poznámku. Já jsem četl titulky, kdy pan premiér říkal, že EET vydělala, a mluvil o nějakých miliardových částkách. EET nevydělala vůbec nic. Vydělali to ti podnikatelé, živnostníci, a EET je jenom pouze nástroj. A my jsme tady dneska v situaci, kdy bychom se měli snažit polidštit parametry tak, ať je to opravdu efektivní, smysluplné, ale neaplikujme to někam, kde to pro stát z hlediska výběru daní nepřinese ani korunu navíc. Naopak, živnostníky ztratíme.
Děkuji za pozornost.
Ing. Marian Jurečka
Psali jsme:
autor: PV
