Dobré pozdní odpoledne, vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové - chce se mi říci - vy, zbývající poslankyně, poslanci, kteří jste tady vydrželi doteď sedět - není vás tady mnoho, je vás tady poskrovnu - k tomuto tématu, které se týká kalamitní situace v lesích ČR.

V mnoha příspěvcích tady zaznívala slova o tom, kdo za to může, zdali byl, či nebyl zanedbán princip řádného hospodáře ze strany vedení jak Ministerstva zemědělství, tak i státního podniku Lesy ČR. Zaznívala zde také slova o tom, že to je největší kalamita od dob Marie Terezie apod. Dovolím si k tomu coby člověk, který stál v minulém volebním období čtyři roky v čele resortu Ministerstva zemědělství, několik poznámek především faktických a opřených o čísla a o fakta.

Pokud hovoříme o té kalamitní situaci, tak když se podíváme na historický vývoj, tak nemůžeme mluvit o tom, že by to byla největší kalamitní situace na území České republiky potažmo historicky na území České republiky příp. Československa. Byly tady kalamity v 70. a 80. letech, což byla i místní kalamita v Krušných horách, kde bylo tehdy postiženo zhruba 82 tis. hektarů, pak zde byla mnišková kalamita ve 20. a 30. letech minulého, 20. století, která postihla zhruba 106 tis. hektarů, a dnes mluvíme o situaci, která se týká 40 tis. hektarů. Tímto ji nechci vůbec zlehčovat. Tím to chci jenom uvést do kontextu, že různé typy kalamit naše lesy postihovaly v minulosti. V okamžiku, kdy člověk výrazným způsobem před 300 a 400 lety začal vstupovat do lesního hospodaření, začal ovlivňovat druhovou skladbu lesů, tak logicky to neslo a nese s sebou určitá rizika, se kterými se v různých periodách vypořádáváme v rámci některých, můžeme říci kalamitních situací.

Dalším výrazným fenoménem je to, že opravdu změna klimatu se nám začíná projevovat v posledních řekněme čtyřech pěti letech. Vidíme opravdu ty extrémní výkyvy počasí, extrémně suché roky s nízkými srážkami, což vede logicky k tomu, že ty rostliny jsou v daleko větším stresu. V situaci, kdy takto postižené a oslabené stresem se prostě zvýší množství kůrovce lýkožrouta, který se v tom teplém suchém roce s mírnou zimou také dokáže vícekrát v roce vyrojit, než v běžném průměrném roce, tak tyto faktory prostě vedou k tomu, že dochází k tomu napadení, dochází k napadení porostů, které chřadnou právě díky extrémně suchým a teplým rokům. Když se podíváte na databázi intersucho.cz, vidíte tam, jakým způsobem se to sucho od roku 2012 a především to vegetační sucho projevuje na území České republiky. Vidíme tam i to výrazně větší postižení především v moravské části České republiky, především krajů Moravskoslezského a Olomouckého.

Musíme se také podívat na to optikou, že podobné problémy, o kterých tady hovoříme a hovořili mí předřečníci, jsou také v okolních státech. Je to především problém celé střední Evropy - Slovensko, Rakousko, Německo, především Svobodný stát Bavorsko a Polsko se potýkají s obdobnou kalamitní situací jako my tady. Taky ten vývoj kopíruje řekněme poslední tři roky a kromě kůrovce se k tomu přidal také výrazný faktor, a to je právě i vliv velkých vichřic, kterých jsme tady v posledních dvou letech mohli zaznamenat na území střední Evropy opakovaně několik. Když tyto všechny faktory shrneme dohromady, tak zjistíme, že pohledem dat v přepočtu na jeden hektar smrkových porostů tyto země střední Evropy mají poměrně vysoké množství těženého kalamitního dříví s tím, že nejvyšší číslo na jeden hektar smrkových porostů má Slovensko, potom je Německo, potažmo Svobodný stát Bavorsko, pak je Česká republika, potom je Polsko a nakonec Rakousko. Říkám to tady proto, že jestliže tady padala občas slova, že Česká republika ten stav nezvládá, že jsme tady něco zaspali a pochybili, tak jsem schválně uvedl i to srovnání např. s už zmiňovaným Německem potažmo Svobodným státem Bavorskem.