Jurečka (KDU-ČSL): Signály, které dostáváme, jsou vážná hrozba

Vážený pane místopředsedo, paní ministryně, milé kolegyně, kolegové,

možná na úvod si dovolím dvě poznámky k panu předsedajícímu. Vzpomněl jsem si teď, když tady paní kolegyně Balcarová končila svoji faktickou s výrazným přesahem přes limit, tak si pamatuji, jak jste mě usekl na sekundu přesně, když tady bylo téma církevních restitucí a já jsem měl technickou. Tak prosím pěkně, měřme všem stejným metrem, když řídíte schůze. To je první věc.

Druhá věc - s tím očekáváním jste mě trošku pobavil. Nevím, možná někdo má nějaké překvapení, ale myslím, že nás už je doma dost. (Pan poslanec Jurečka má pět dětí.) Tak tolik jenom reakce.

Ale teď už vážně. Já jsem rád, že tento bod tady byl zařazen, protože nejenom že tento týden se mluví o klimatické změně globálně v rámci i summitu OSN, ale myslím si, že to je opravdu téma, které by mělo zajímat nás všechny odleva doprava, které zajímá dnešní mládež, která chodí do ulic. A někteří se těmto aktivitám vysmívají. Ale myslím si, že to, na co tito lidé upozorňují, byť formou, se kterou možná někdy nemusím zcela souhlasit, je věc, která je extrémně vážná.

Než se dostanu ke svému pohledu na tuto novelu zákona ve druhém čtení, tak si jenom dovolím zmínit pár věcí, protože byť jsem profesí rostlinolékař, tak jsem bioklimatologii jako předmět v rámci studia vysoké školy studoval. Tehdy byl naším profesorem pan profesor Žalud, který je dnes jednou z výrazných osobností, která se k této problematice vyjadřuje. Funguje také jako člen expertního týmu v rámci Akademie věd, pracoviště Czech Globe.

A myslím si, že to, na co i on a jeho kolegové upozorňují, jsou věci, které bychom měli brát vážně. Protože pokud se podíváme na to, co říká vědecká obec, tak za těch posledních 10 tisíc let růst emisí skleníkových plynů, ať už je to oxid dusný, ať je to metan nebo oxid uhličitý, tak za těch 10 tisíc let to období zhruba 200 let je obdobím, kdy to, co se tady v přírodě po celé to období ukládalo, tak my způsobem našeho života tyto látky extrémně rychle propalujeme do ovzduší. Tím logicky tyto plyny a jejich složení zůstává i v rámci atmosféry, zvětšuje se skleníkový efekt, který je samozřejmě důležitý pro planetu, protože bez skleníkového efektu by se naše planeta v rámci vesmíru výrazně proměnila a ochladila. Ale to, jakým způsobem tyto emise zesilují ten efekt skleníkového efektu, tak je opravdu pro nás velice varující. Protože když se podíváme na to, jakým způsobem se to projevuje do globálního klimatu, tak zhruba za posledních více než 100 let došlo ke zvýšení průměrné teploty v rámci světa o zhruba 1 °C, v rámci České republiky, v rámci severní polokoule, na našem území je toto zvýšení zhruba za posledních 130 let o nějakých 1,3 - 1,4 °C. To jsou opravdu vážné informace.

Když se mě veřejnost ptá, jak na to ti vědci přišli, tak je potřeba si uvědomit, že oni vycházejí z toho, že berou vzorky z ledovců, ať už z pólů nebo z vysokohorských ledovců, kde jsou schopni potom identifikovat to složení atmosféry a právě těch tzv. skleníkových plynů v různém časovém období a prokázat to, že opravdu činností člověka, tím, jakým způsobem využíváme fosilní paliva, jaké máme technologie, tak to klima, ty dopady, které tady zažíváme, my jako lidé výrazným způsobem ovlivňujeme.

Myslím si, že i ty signály, které dostáváme, i to, že každé z posledních tří desetiletí bylo v blízkosti zemského povrchu teplejší než kterékoli předchozí desetiletí od roku 1850, to je také vážná hrozba. A když se podíváme na Českou republiku, tak vlastně všechny roky, které můžeme považovat za výrazně teplejší v tomto století nebo v tomto tisíciletí na území České republiky, tak byly rekordní. To jsou výrazná varování. Rok 2018 vlastně nejteplejší, co máme teploměry v Klementinu na území České republiky. A když se podíváme na tu dlouhodobou křivku, tak od roku 1881, když jsme začínali průměrnou teplotou na území České republiky, tak ta průměrná teplota byla pod 7 °C. Teď už jsme někde na hranici 8 °C a jsou lokality, třeba stanice, která měří v Brně Tuřanech, tak vývoj je takový, že už se dneska dostáváme k průměrné teplotě přes 10 °C a ty trendy, kdy se to řekněme modeluje, tak hrozí, že do konce roku 2100 např. v Brně Tuřanech může být průměrná teplota až někde k 14 °C. Samozřejmě jsou to určité scénáře, ale ty scénáře je potřeba brát vážně, protože ty scénáře právě modelují to, jakým způsobem se bude vyvíjet další emise skleníkových plynů v rámci České republiky, v rámci světa.

A my tady dneska právě máme novelu zákona, která výrazným způsobem to, co tady zmiňuji, všechny ty hrozby, může promluvit právě do toho, jaká dokážeme přijmout opatření. A já sám za sebe tuto novelu vítám. Vítám některé prvky, které přináší. Ale chtěl bych poprosit především koaliční většinu tady v Poslanecké sněmovně, aby zvážili otázku toho stropování. Já se tážu, jestli je opravdu dobré z hlediska hospodářského rozhodnutí říkat, že finanční prostředky, které získáme z emisních povolenek, v plné výši nevrátíme na opatření, která by mohla vést k tomu, nejenom že budou snižovat ty emise, ale ta opatření budou také národohospodářská, budeme schopni snížit náklady domácností, náklady firem, budeme schopni zvýšit konkurenceschopnost, to jsou prostě investiční peníze. Ty peníze, pokud je všechny nebo větší část, jak tady bylo naznačeno v pozměňujících návrzích, ponecháme tomu účelu, tak jsou to investiční peníze podporující ekonomiku tohoto státu, podporující malé a střední firmy.

Takže já bych byl rád, abychom jako Sněmovna zvážili ty pozměňující návrhy, ať už kolegyně Balcarové nebo kolegy Čižinského, který se snažil udělat alespoň nějaký kompromisní návrh. Abychom to opravdu zvážili, protože ta situace je varující. A my pokud řekneme, že jenom 8 miliard z emisních povolenek ponecháme na ta pozitivní opatření, tak ten zbytek se rozplyne ve státním rozpočtu na náklady státní správy, na náklady spousty věcí, které nejsou tak důležité pro budoucnost této země, pro budoucí generace. Takže prosím pěkně, zvažme tyto záležitosti.

Pokud jde o to složení komise, já jsem se k tomu vyjadřoval na hospodářském výboru. Já považuju za výrazně nešťastné vůbec to dávat do zákona. Nebývá to obvyklé. Pokud v České republice spravujeme tak velké finanční prostředky např. v rámci jednotlivých operačních programů, tak to nedělá žádný pětičlenný tým, který by dával nějaké priority, ale dělají to tzv. monitorovací výbory, které mají zastoupení zhruba od 20 do 30 lidí napříč resorty, napříč odbornou veřejností, a takovýmto způsobem se při správě těchto desítek či stovek miliard korun postupuje. Tady já bych byl opravdu rád, aby to vládní koalice přehodnotila příp. ať si složení tohoto výboru definuje např. nařízení vlády. Ale ať tyto věci neděláme zákonem. Protože když se za dva, za tři roky zjistí, že je potřeba, aby tam měly zastoupené své lidi ještě jiné resorty, protože je to důležité pro celou tu problematiku a její provázanost, tak v ten okamžik budeme muset zase tyto věci měnit zákonem.

Takže tolik několik mých poznámek k této opravdu za mě velice důležité problematice. A možná když jsem tady mluvil - a tím to uzavřu - o těch varovných signálech a zmiňoval jsem to Klementinum, já vám teď tady řeknu ten rok 2018 i v přesných číslech. V Klementinu měříme od roku 1775 a ta průměrná teplota za rok 2018 byla 12,8 °C. Bylo to víc jak 3,5 °C, než je dlouhodobý průměr na tomto stanovišti. Takže myslím si, že i to jsou pádné argumenty pro to nebrzdit finanční prostředky, které mohou pomoci dělat taková opatření, která zmírní dopady klimatické změny na nás, na obyvatele v České republice, a zároveň pomohou zvýšit konkurenceschopnost, pomohou snížit náklady domácností a firem.

Děkuji za pozornost.