S vážnými obavami sleduje Komunistická strana Čech a Moravy vzrůstající požadavky Sudetoněmeckých krajanských spolků vůči České republice. Kriticky vnímá skutečnost, že tyto požadavky jsou pozitivně přijímány významnou částí některých pravicových stran a řadou jejich politických představitelů. Tento proces byl žel legalizován předchozí vládou, jejím místopředsedou a předsedou KDU-ČSL Pavlem Bělobrádkem a také předchozím ministrem kultury Danielem Hermanem z téže politické strany.

Požadavky Sudetoněmeckého landsmanšaftu tlumočené Berndem Posseltem, pod záminkou tzv. usmíření, nepřispívají k přátelským vztahům mezi českým a německým národem. KSČM rozhodně odmítá výroky o neplatnosti našich zákonů - tzv. »Benešových dekretů«. Nevidíme žádný důvod řešit otázky německého obyvatelstva odsunutého po druhé světové válce na základě Postupimských dohod z Československé republiky. Neshledáváme ani žádný důvod, aby minulost komplikovala naše současné vztahy jak se SRN, tak jeho spolkovou zemí Bavorsko. Excesy, které proběhly v souvislosti s poválečným odsunem, nebyly správné. Byly však reakcí na utrpení českého národa z doby německé okupace, na němž se podíleli i sudetští Němci. Samotný proces vysídlení KSČM považuje za mezinárodně právně adekvátní a spravedlivý. Neshledáváme ani žádný důvod k neustále vznášeným majetkovým požadavkům ze strany Sudetoněmeckých krajanských sdružení, které v budoucnu mohou přerůst v otevřené územní požadavky vůči České republice.