Začalo to pompézní zimní olympiádou v Soči, která byla jakousi předehrou pro ambice rozpínavosti, a pokračovalo to de facto anexí Krymu. Ke konci her se již objevily nepokoje na Ukrajině, které trvaly za podpory Ruska po zbytek minulého roku. Na východě Ukrajiny bylo sestřeleno osobní letadlo malajsijských aerolinií a zahynuly všechny osoby na palubě. Je zcela nepochopitelná rozdílná zahraniční politika České republiky v této záležitosti. Něco jiného hlásá vláda, něco jiného prezident, a pokud to nepřinese popularitu, je vicepremiér zcela bez názoru. Na tuto situaci jsme si již jaksi za minulý rok zvykli. Nepokoje podporované Ruskem vedly k zavedení sankcí USA a následně EU, které se postupně rozšiřovaly.

Předsedou Evropské rady byl zvolen Donald Tusk ze sousedního Polska. Zde si nemohu nepovzdechnout, jak se vyplatí mít jednotný postoj k Evropské unii. I země z bývalého východního bloku může ovlivňovat směřování z významných pozic, na rozdíl od nás. Na Slovensku byl prezidentem zvolen Andrej Kiska, který ve druhém kole porazil dosavadního premiéra Fica. V Maďarsku vyhrála za pomoci změny volebního systému těsně před volbami strana Fidesz Viktora Orbána. Ve Skotsku proběhlo historické referendum o nezávislosti na Spojeném království, které dopadlo neúspěchem pro odtržení. Podobné a spíše symbolické hlasování proběhlo v Katalánsku, které se chtělo stát nezávislým na Španělsku. Mimo to proběhlo v Brazílii mistroství světa ve fotbale a mistry se stali fotbalisté Německa.

Pokud se vrátím zpět do našich vod, začátkem roku začal platit zcela Nový občanský zákoník a byla také utvořena vládní koalice, která měla „makat“. To se, alespoň dle mého názoru, nedělo. Na začátku se spíše začaly rušit přijaté systémové změny. Pokračovalo to výměnou 500 úředních postů, která následně vystřídalo 700 nových a zřejmě loajálních. Ruku v ruce s tím jde narychlo připravený služební zákon, při jehož projednávání jsme zažili neuvěřitelné veletoče. Následně se díky příznivému vývoji ekonomiky dělají spíše populistické kroky. K tomu se kvůli ministru dopravy, který se ke konci roku v rychlosti vzdal funkce, zcela zastavily jakékoliv práce na dopravní infrastruktuře. Vystřídal jej manažer ze stavební firmy Skanska. Po několika mediálních kolotočích se nakonec evropskou komisařkou stala Věra Jourová, která bohužel nezískala portfolio, o které měla zájem. I přes to jsme byli ujišťováni premiérem o silné pozici naší republiky v rámci EU. V souvislosti s tím opustila Ministerstvo pro místní rozvoj, kam přišla nová ministryně. Toto ministerstvo je zodpovědné za přípravu nového kohezního období. Stav je spíše alarmující, neboť doposud nebyly schváleny žádné operační programy a není možné ani v nejbližší době tohoto roku jakkoliv čerpat finance z fondů Evropské unie.

Koncem roku jsme byli svědky několika schůzí a obviňovaní se, při zvyšování platů ústavních činitelů. Zažíváme největší krizi demokracie od dob sametové revoluce. Spíše to vypadá, že v průběhu uplynulých dvaceti pěti let
jsme byli svobodnější než nyní. Bohužel v jedné osobě je naakumulován obrovský střet zájmů. K tomu je vlastníkem významných medií a také velkým inzerentem, takže již nelze čekat zcela nestranné informace.

Neměli bychom zapomenout na historii a poučit se z ní. V minulém století jsme byli svědky, jak se v Itálii či Německu a v dnešní době třeba v Maďarsku, začíná na demokratických principech a končí diktaturou.