Neaktuální, tematicky nahodilé příspěvky neprovazuje spojovací nit, zcela chybí představy toho, co by ČSSD chtěla dosáhnout a k dohledání není žádný komplexnější rozbor kroků současné koalice. Dokonce ani facebookový účet předsedy městské organizace fakticky nepřežil skončení předvolební kampaně, což je v době, kdy tweetuje i Bohuslav Sobotka, vlastně pořádná ostuda.
Kdyby v brněnské politice nelevitovala figurka typu Matěje Hollana, musela by si ji sociální demokracie vymyslet. Nastavuje totiž ČSSD zrcadlo, do jehož obrazu strana pochytala vlastní únavu z osmiletého vládnutí. Dokud Hollan více či méně trapně útočil na ČSSD personifikací Onderky jako vrcholu zla a neschopnosti v Brně, byla to tak trochu i zábava. A taky nešikovnost marketingových mágů bývalého primátora, že na tyto trollí útoky nedokázali najít účinnou protizbraň.
Přechod do opozice je pro brněnskou ČSSD požehnáním, které přišlo právě včas. Zabránilo tomu, aby nedopadla jako organizace v Liberci, či Ostravě, které přetáhly akční rádius úměrné doby vládnutí a voliči jim to náležitě spočítali (spočítají). Opoziční škamna by Brňané měli brát jako příležitost k nápravě a návratu ke kořenům. Musí se naučit generovat vlastní témata a nabízet alternativu k neschopnostem stávající koalice. Nemá-li se strana stát pouhým glosátorem mainstreamu komunální politiky, musí jasně definovat, které priority v rozvoji města jsou pro ni klíčové a v čem jsou chování a principy současné koalice nepřijatelná. Tedy říci jasně, co ČSSD pro město chce a taky co nechce.
Zapouzdření z předchozích 8 let se projevilo i v současném složení zastupitelského sboru.
To, že je v něm minimum samostatných osobností, je vlastně nejhorší prohřešek stávajícího vedení. Parta pochlebovačů, připravená znovu naskočit do struktur města, se možná skvěle hodila k pocitu posilování výjimečnosti charismatického primátora na straně jedné a ke kontrole mocenského soukolí na straně druhé, absolutně však selhává tváří tvář aktuálním potřebám účinné a razantní opozice. Praktickým důsledkem je pak opoziční ticho. Teze, že holdingový tisk nás prostě nebere, či je okouzlen barvou Hollanových šlí, jsou jenom výmluvou a neobstojí.
Ano, ČSSD v Brně potřebuje změny. Pro začátek stačí prostá debata o tom, jakým způsobem upravit svou taktiku v opozici. Následovat musí diskurz o střednědobých cílech brněnské ČSSD spolu s definováním strategických a komunikačních nástrojů k jejímu uplatnění.
Tuto novou politiku by měla zaštitovat i nová tvář. Nejlépe z těch částí Brna, kde sociální demokracie obhájila své pozice, navzdory ataku hantecové verze majdanu, plného ukradených a přelakovaných kol. Hledání nového předsedy městské organizace bude jen logickým vývodem z onoho diskurzu, aby se v příštích volbách zase nestalo, že sociální demokracii porazí kdejaký popelář s hloupým heslem, že někdy, prostě, bude, líp. A to jen proto, že voliči viděli unavenou stranu, která ztratila „drajv“.
Staří opozičníci, i „noví hrdinové“ by měli mít však na paměti, že ještě nějaký čas bude platit, že bez výrazné angažovanosti svého současného předsedy brněnská ČSSD nemá „šťávu“. Právě proto se úsilí majdanistů ze souručenství Žít Brno nesoustřeďovalo na ČSSD jako takovou, ale svůj odpor koncentrovalo k osobě jeho nejvyššího představitele. Nepoddávejme se iluzi, že o ČSSD jim ve skutečnosti nešlo a nedopřejme jim potěšení z toho, že naskočíme na tento mediálně-facebookový špek.
„Deonderkizace“ opravdu není nijakým lékem. Sociálním demokratům může být jedno, co si ta část facebookové ulice, která ČSSD nikdy volit nebude, o nich myslí - stejně jako politici ANO a Žít Brno svoje kroky nepoměřují počtem lajků od příznivců ČSSD. Krom toho jsem přesvědčen o tom, že kariéra stávajícího předsedy městské organizace ještě neřekla svoje poslední slovo. Jenom taky potřebuje restart. Třeba v podobě šéfa zastupitelského klubu ČSSD, nesmlouvavě pranýřujícího ten těžko stravitelný puch arogance, revanše, amaterismu a lenosti současného městského slepence.
Byla by to dobrá kontinuita starého s novým. Přiznejme si, že za érou „Velkého Romana“ zůstalo mnoho pozitivních věcí. Které budou markantnější zvláště poté, co zmizí pachuť ze ztráty reflexe na zpětnou vazbu, která postihla Onderkovo vedení města a ČSSD; a zejména až se výsledky soc. dem. primátora začnou porovnávat s působením současného starosty Brna a jeho zeleno-pirátské party.
A náměstek Hollan a jeho pověstné kšandy? Svým chováním, z něhož trčí neskrývaně privátní či partikulární zájmy, militance a holý nezájem o řízení města dokazuje, že se mýlí ti, kteří v něm vidí naději pro obrodu demokratické politiky. Leč ideový boj s tímto mixem byznysu a nemakačenkové pohody není aktuální starostí sociální demokracie. Ovšem jen do té doby, než si znovu ujasní, odkud vzešla, čí naděje, zájmy reprezentuje a s kým a co chce pro Brno udělat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ČSSD
