Děkuji, dámy a pánové, děkuji za rozpravu o tomto mimořádně důležitém zákoně. Během rozpravy zaznělo několik zásadních stanovisek, dvě řečnické otázky, které zůstaly nezodpovězené, a domnívám se, že obě dvě by zodpovězeny býti měly, a několik nepravdivých informací.

Pokud dovolíte, budu polemizovat s těmi nepravdivými nebo mylnými informacemi, které zněly zhruba v tom duchu - omlouvám se - že nebudu citovat přesně - že vláda tímto návrhem nastavila neřešitelné miny, že tak, jak dala střednědobý výhled do roku 2016, že v podstatě v kombinaci s tímto ústavním zákonem staví jakoukoliv vládu v roce 2016 do situace snížit schodek státního rozpočtu zhruba o 100 miliard na vyrovnaný státní rozpočet, a že to je nemožné. A k tomu zazněla řečnická otázka, nechť odpovím, jak bych si představoval v takovém případě odpovědnou rozpočtovou politiku.

Dovolím si tedy říci, že není pravda, že byla předložena jakákoliv rozpočtová mina pro jakoukoliv příští vládu, že není pravda, že pokud by byl tento ústavní zákon schválen, že vláda v roce 2016 je postavena před povinnost snížit schodek státního rozpočtu o 100 miliard, což je skutečně neřešitelný problém, a dosáhnout rozpočtu vyrovnaného, chci říct, že není pravda, že střednědobý výhled je v kontradikci s tímto ústavním návrhem, ale je s ním přesně spojen a je s ním přesně propočítán.

To jsou informace, které tady řekl, určitě ne ve zlé vůli, pravděpodobně nedočetl tento zákon až do konce, pan předseda sociální demokracie Sobotka.

(Zaznívají jakoby dětské hlasy.) My tu máme děti? Ne, v pořádku, z internetu mi to nevadí, paní poslankyně, já jsem se jenom bál, že straším děti ... (Smích.) Všechno v pořádku.