Děkuji za slovo. Dovolte i mně, abych se přímo ohradil proti vystoupení pana zpravodaje Romana Sklenáka, ve vší úctě a přátelství, ale skutečně ohradil. Jeho vystoupení: teď se pojďme bavit o tom, o kolik zvýšíme důchody na příští rok a nedávejme to do souvislosti s dlouhodobou udržitelností, to k tomu vůbec nepatří, no to zobrazuje typický sociálně demokratický přístup k rozpočtové odpovědnosti. Dnes ještě buďme veselí ve svojí bílé posteli, co bude zítra, kdožpak ví, zítra si lehneme do rakví. Ale odpovědné rozpočtování nespočívá v tom, jak mi to vyjde příští rok. Odpovědné rozpočtování spočívá v tom, jak udržitelné je to na několik budoucích generací. A vláda dobře ví, jak je to udržitelné. Myslím, že jsem už včera zmínil, jak se pan premiér rozhořčoval nad predikcí Národní rozpočtové rady o udržitelnosti veřejných rozpočtů, zejména v oblasti povinných pojistných. My jsme dnes na rozpočtovém výboru projednávali konvergenční program a doporučuji každému poslanci minimálně kapitolu 5 tohoto konvergenčního programu, protože tam vláda sama predikuje udržitelnost veřejných pojistných - a myslím si, že naprosto přesně, tomu se nedá nic vytknout - a já vám z toho ocituji jenom několik vět: Očekáváme, že do roku 2030 bude saldo relativně stabilní na úrovni kolem minus 0,3 % HDP. V dalším období se bude saldo zhoršovat a klesne kolem roku 2060 až téměř k minus 4 % HDP. Kolik bude minus 4 % HDP v letech 2050 - 2060, nevíme, ale kdybychom to vzali na dnešní relace, tak minus 4 % by bylo 200 mld. deficitu jenom na důchodovém účtu. Vláda to ví, vláda si je toho vědoma, ví, že ten problém začíná už v roce 2030. Nedělá vůbec nic.

Pokračujme dál. Pokračujme dál v tom, jak vláda sama vidí udržitelnost důchodového účtu. To znamená říká: mezi lety 2050 až 2060 minus 4 %, nedojde-li k nějaké zásadní změně. A k tomu dodává: Dochází tak k citelnému zhoršení oproti minulé projekci - minulá projekce se dělala v roce 2015 - kde saldo těsně před koncem projekce kleslo na minimální úroveň necelých 2 %. Takže mezi rokem 2015 a 2018 se ta projekce dvojnásobně zhoršila z minus 2 % na minus 4. A i tady vláda ví a píše, proč se dvojnásobně zhoršila. Saldo penzijního systému nejvíce zhoršuje zastropování důchodového věku, tam je ten dopad zhruba 1,6 procentního bodu, a změna valorizačního vzorce, kde ten dopad je zhruba 0,3 procentního bodu.

Opět, kdybychom to převedli do dnešní relace, tak zastropováním na 65 let zhoršila vláda, která o tom zastropování rozhodla, deficit zhruba o 75 mld. a změnou valorizačního vzorce zhruba o 15 mld.