Děkuji za slovo.

Já se omlouvám kolegům přede mnou, protože je to poněkud nefér, v těch bočních lavicích to nevadí, ale v lavicích přímo před řečníkem to je téměř nezvladatelné, takže děkuji za pochopení.

Já si dovolím předložit dva pozměňovací návrhy, které nezískaly většinu na rozpočtovém výboru. Proto si s nimi znovu dovolím oslovit celou Poslaneckou sněmovnu. Nejsou to pozměňovací návrhy, které by byly náhle populistickým úderem z nebe, protože opozice samozřejmě vždycky hrozně ráda, ať už je u vlády kdokoliv, zvyšuje dávky, popřípadě snižuje daně. Nicméně v tomhle případě se domnívám, že to je férový návrh, který jenom veřejnosti vrací dohodu, která byla kdysi učiněna a která uvádí na pravou míru nespravedlivou kritiku, která je dodnes přednášena.

Týká se to za prvé takzvané solidární přirážky. Solidární přirážka byla schválena zákonem v roce 2012 s účinností od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2015, tedy po tři roky s tím, že po ty tři roky je to nezbytné konsolidující opatření vzhledem ke krizi a propadu příjmů a byla to přímá odpověď na zmrazení platů ve státní správě a za téměř minimální, nebo téměř zmrazenou valorizaci penzí. Protože úsporná opatření postihla všechny příjmové skupiny v České republice zhruba o 4 %, skutečně byli všichni připraveni o své příjmy s výjimkou poslanců a senátorů, tam to bylo 20 %, ale to nepočítám, to je marginální skupina, bylo naprosto fér, aby po tu omezenou dobu ta vysoká příjmová skupina zaplatila něco, čemu jsme říkali solidární přirážka.

Řekněme si to otevřeně, ona to byla druhá sazba daně. A druhá sazba daně byla politicky nepřijatelná formulace, takže se to v tom zákoně jmenuje solidární přirážka.