Zatím to pacienti pociťují „jen“ tím, že na ně lékaři mají méně času, prodlužují se objednací doby na některá vyšetření a najít zubaře je nadlidský úkol.
V nemocnicích se daří udržet kvalitní péči jen obětavostí přetíženého personálu. Rozhodně bych se nechtěl dožít toho, aby lidé pocítili nedostatek zdravotníků na kvalitě péče. Jako příklad neutěšeného stavu můžeme použít Černovice na Pelhřimovsku. Město už rok shání náhradu za praktickou lékařku. Měla na starosti i Ústav sociální péče Lidmaň, ale před rokem šla do penze. A žádný lékař o uvolněnou ordinaci nejeví zájem. Přestože mu město nabízí 5 let bydlení zdarma a 150 tisíc na ruku. Nepomohla ani pobídka ze strany pojišťoven ve zvýhodnění plateb vzhledem k menšímu obvodu. Inzeráty, osobní schůzky s vytipovanými lékaři, prosby na zdravotních pojišťovnách, vše marné.
V terénu chybí kromě praktiků i zubaři, narůstá personální vyprahlost nemocnicí u řady oborů. Vše začíná už na lékařských fakultách, kde studuje řada studentů ze zahraničí, kteří po absolvování studia odejdou do své rodné země. Pryč je doba, kdy zejména slovenští absolventi medicíny hojně zůstávali pracovat v ČR. A mladí čeští lékaři? Ti mnohdy ani nenastoupí po promoci do nemocnic.
Láká je pracovat v zahraničí nebo využijí své vzdělání mimo lékařskou praxi. Navíc ve zdravotnictví roste obava z kriminalizace zdravotníků a nárůstu žalob. Pokud už mladí lékaři nastoupí do nemocnic, mají zájem jen o některé, z jejich pohledu zajímavé obory. Pak často odcházejí na specializovaná pracoviště ve velkoměstech. Ruku v ruce s tím negativně působí narůstající byrokracie ve zdravotnictví a malá společenská prestiž lékařů a sester.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV